Ohrožený žralok bílý a superrychlé větry v atmosféře Venuše
3D model lidského mozku, nejvýkonnější počítač světa z Číny a keramický kozel z Třebosic na Pardubicku.
Nejvíc žraloků bílých prý žije v jihoafrických mořích. Americký mořský biolog Oliver Jewell si dal práci a pět let počítal bílé žraloky při pobřeží přístavního města Gansbaai. Bylo jich 532 – podle Jewella sotva polovina očekávaného množství. Na základě svého výzkumu teď odhaduje, že i celosvětová populace bílých žraloků bude menší, než se dosud myslelo. Může za to nadměrný lov. Žraločí ploutve jsou totiž zejména v Číně považovány za delikatesu.
Neurologové budou mít k dispozici nový digitální trojrozměrný model lidského mozku. Vytvořili jej vědci z německého Düsseldorfu. Použili přitom skutečný mozek zemřelé pětašedesátileté ženy, který doslova „naplátkovali“ na 7400 vrstev, tenčích než lidský vlas. Ty pak pro zvýraznění obarvili, vyfotografovali a v počítači znovu sestavili. Model prý ukazuje nebývalé podrobnosti; v některých případech až na úrovni jednotlivých buněk.
Tchien-che 2, česky Mléčná dráha 2. Tak se jmenuje současný nejvýkonnější počítač světa. Jak z názvu vyplývá, sestrojili ho Číňané – z Národní univerzity obranné techniky ve městě Čchang-ša. Počítač je skoro dvakrát rychlejší než dosavadní rekordman, americký Titan; většina prvků systému i software jsou však dílem čínských specialistů. Úkolem podobných superpočítačů je sestavování složitých modelů a prognóz nebo navrhování konstrukcí.
V Třebosicích na Pardubicku vykopali archeologové unikátní keramickou plastiku kozla, starou přibližně 7000 let, tedy z období kultury s lineární keramikou. Původně zdobila okraj nějaké kulovité nádoby nebo snad mísy. Našla se v sídlištním objektu, spolu se spoustou střepů a několika kusy štípané kamenné industrie. Podle archeologů je plastika unikátní svým realistickým provedením. Nic podobného se prý zatím ve střední Evropě nenašlo.
V atmosféře Venuše, nějakých 70 kilometrů nad povrchem, vane velmi silný vítr, který navíc stále zrychluje – za posledních šest let skoro o třetinu. Ukázaly to analýzy údajů, získaných sondou Venus Express, která venušskou atmosféru zkoumá od roku 2006. Od té doby stoupla rychlost větru ze tří set na čtyři sta kilometrů v hodině. Zatím se neví, jestli jde o nějakou mimořádnost a nebo zda jsou na Venuši podobné výkyvy běžné.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 27/2013, 29. června.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
