Odstěhujeme svou planetu?

16. březen 2008

Úvahy o budoucnosti naší planety ve vesmíru jsou spojené s existencí naší mateřské hvězdy. Ještě v 50. letech minulého století se hovořilo o tom, že Slunce vybuchne jako nova a zničí vše živé na Zemi.

Americký astronom Robert Kraft pak ale dokázal, že k výbuchům nov dochází jen v těsných dvojhvězdných systémech, které sestávají ze zhrouceného bílého trpaslíka. V toho se Slunce promění na konci svého vývoje, až spálí zásoby vodíku. Jeho jádro se začne smršťovat, obal se rozepne a červený obr pohltí vnitřní planety, včetně té naší. Vědci tehdy odhadli tento proces na 4-5 miliard let.
Podle nových výpočtů, provedených universitou v Sussexu nyní astronomové předpovídají, že Země bude Sluncem pohlcena přibližně za sedm a půl miliardy roků, pokud nebude její dráha nějakým způsobem změněna.
Profesor Robert Smith řekl, že jeho tým již dříve vypočítal, že Země by mohla uniknout definitivnímu zničení, přestože její povrch bude zdevastovaný a spálený na popel. Nebral však v úvahu zbržďující vliv vnějších vrstev sluneční atmosféry umírajícího Slunce. Vědci předtím předpokládali, že Slunce za příštích sedm a půl miliardy let ztratí asi třetinu současné hmotnosti. Jeho gravitační vliv na Zemi by se tím snížil, oběžná dráha Země by se zvětšila a naše planeta by opravdu mohla uniknout konečné zkáze. Jenže řídké vrstvy vnější atmosféry Slunce tento únik zbrzdí a Země bude Sluncem pohlcena a vypaří se. Pravděpodobný scénář této katastrofické vize počítá s postupným nárůstem teploty a se zánikem oceánů. Přibližně za jednu miliardu let od současnosti se naše Země změní ve velmi horké, vyprahlé a neobyvatelné těleso, které nakonec Slunce definitivně pohltí a spálí.
Zní to jako science fiction, ale vědci se domnívají, že zkázu lze odvrátit. Podle profesora Smithe stojí za úvahu návrh pracovníků Univerzity v Santa Cruz. Ti doporučují využít gravitačních efektů při těsných přiblíženích velkých asteroidů k Zemi. Mohly by totiž posunout zemskou dráhu od Slunce. Nasměrovat je blíž k naší planetě je ovšem velké riziko - nepatrná chyba ve výpočtech může způsobit, že asteroid ve skutečnosti do Země narazí. Bezpečnější prý bude stavba flotily meziplanetárních "ostrovů života", které budou využívat sluneční energii a její pomocí udržovat bezpečnou vzdálenost od Slunce. S touto perspektivou můžeme jistě klidněji usínat...

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.