Od bleskosvodu k čočkostroji

Výstava, která je momentálně instalována ve Zlíně, je putovní. Vystavené exponáty pocházejí ze sbírek Národního technického muzea v Praze, odkud je vybral autor výstavy a pracovník tohoto muzea Antonín Švejda, vedoucí oddělení exaktních věd a geodézie. Před týdnem jsme si s ním povídali o historii a fungování astrolábu - dnes se od něj necháme pozvat na výstavu. Jací vědci jsou na ní představeni a co všechno je na ní k vidění?

Jen tak mimochodem - znáte je všechny? Prokopa Diviše, kněze, přírodovědce a vynálezce bleskosvodu, asi ano. Na výstavě ho reprezentuje jeho třecí elektrika z 18. století. Josef Božek je znám jako mechanik a konstruktér prvního parního vozu v Čechách; vystaven je jeho model věžních hodin. Jan Evangelista Purkyně je, jako známý biolog a fyziolog, reprezentován svým osobním mikroskopem. František Křižík byl významný technik a vynálezce, specialista na využití elektřiny; jeho nejznámějším vynálezem je oblouková lampa. Karel Klíč, malíř, fotograf a grafický technik vynalezl hlubotisk, kterým také vytiskl své vlastní vystavované ilustrace. Nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský má na výstavě svůj nejzásadnější vynález, polarograf. Samostatnou vitrínu si vysloužil i fyzik, radiolog a žák Marie Curieové František Běhounek. O třech zbývajících osobnostech hovoří Antonín Švejda podrobněji - za tou první se vydáme do 20. let 19. století, do dnes již italského Terstu.

Výstavou o významných osobnostech české vědy a techniky na zámku ve Zlíně procházíme s jejím autorem Antonínem Švejdou z pražského Národního technického muzea. Z toho o čem jsem si s ním povídal je zřejmé, a koneckonců už to bylo i naznačeno, že její návštěvník se dozví ledacos zajímavého nejen o vynálezech a objevech, ale i o životě všech deseti připomínaných osobností.

Kdybyste na tuto výstavu při svých cestách někde narazili, určitě si ji nenechte ujít. Na závěr ještě pár slov k pražskému Národnímu technickému muzeu. To je v současnosti bohužel stále ještě pro veřejnost uzavřeno. Rekonstrukce budovy byla ukončena; teď se budují nové expozice - Tiskařství, Architektura a stavitelství, Technika v každodenním životě, Dějiny dopravy, Foto kino, Historický fotografický ateliér, Astronomie, Hornictví, Hnací stroje a motory a Prvních sto let. Poslední jmenovaná expozice bude věnována stému výročí muzea, jehož sbírky byly veřejnosti poprvé zpřístupněny v roce 1910, ve Schwarzenberském paláci. Pokud vše poběží jak má, dveře do muzejní budovy v Praze na Letné se pro veřejnost znovu otevřou v roce 2010. Určitě je na co se těšit.

Vysíláno v Planetáriu č. 41/2009, 10. - 16. října 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (10:05).