Objevy a události týdne č. 45
Chmel a změna klimatu, GM kukuřice v Mexiku, největší mořský plaz z Dorsetu, vesmírná loď na jaderný pohon, nejvzdálenější gama záblesk.
Experti mají špatnou zprávu pro pěstitele žateckého chmele, o který se opírá produkce českého piva. Změny klimatu působí, že výnosy chmele stagnují a kvalita se snižuje. S růstem průměrných teplot totiž klesá ve chmelu obsah kyselin. Jeho pěstitelé v posledních dvaceti letech zaznamenali, že chmel vykvétá dříve a dřívější je i termín sklizně, a to v průměru o osm dní. Nepříznivý trend má prý pokračovat.
Mexické úřady povolily na severu země experimentální pěstování geneticky modifikované kukuřice, a to i přes protesty ochránců přírody. Ti se obávají, že dojde ke kontaminaci původních variet kukuřice, která je v Mexiku doma, geny upravených rostlin. Podobně uvažují i ministerští úředníci, kteří zatím svolili s osázením 22 polí pod podmínkou, že budou v naprosté "izolaci". Je ovšem otázka, jestli to pomůže.
Skoro celou dva a půl metru dlouhou lebku druhohorního pliosaura našel amatérský hledač fosilií na slavné paleontologické lokalitě Jurrasic Coast na pobřeží anglického hrabství Dorset. Dravec byl vyzbrojen dosud největšími známými čelistmi a mohlo by jít i o největší exemplář mořského plaza, jaký se kdy našel; pokud se podaří vydobýt ze skal i zbytek kostry. Vědci odhadují, že mohl měřit až 16 metrů.
Ruští konstruktéři mají v plánu postavit vesmírnou loď na jaderný pohon. Koráb vybavený reaktorem o výkonu jednoho megawattu by mohl poprvé vzlétnout někdy na počátku 20. let. Ambiciózní plán přednesl šéf ruské kosmické agentury Anatolij Perminov; zároveň vyzval vládu, aby projekt podpořila sedmnácti miliardami rublů. Nápad pochválil i prezident Medveděv. Peníze na realizaci se prý musí najít.
Americká sonda Swift zachytí každý rok asi stovku mohutných záblesků gama záření, spojovaných s výbuchy vzdálených supernov. Záblesk pozorovaný 23. dubna vzbudil mimořádnou pozornost a zpráva o něm pronikla i do časopisu Nature. Doletěl k nám totiž zatím z největší dálky - svědčí o zániku obří hvězdy první generace před 13 miliardami a 100 miliony lety, tedy jen asi 630 milionů let po Velkém třesku.
Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 45/2009, 7. - 13. listopadu.
Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
