Objevy a události týdne č. 34
Náhlé změny klimatu, keporkak na Baltu, pýchavková úroda, mastodont z Rumunska, hrob toltéckého dítěte.
Zemské klima i v minulosti procházelo náhlými změnami. Důkazy se skrývají třeba ve vulkanických horninách v oblasti
jezera Meerfelder Maar v Německu. Jejich analýza prokázala, že před dvanácti tisíci sedmi sty lety se v západní
Evropě během jednoho až tří let, tedy v podstatě naráz, ochladilo. Teploty klesly v průměru až o pět stupňů. Lidé v té
době přispívali ke klimatické změně nanejvýš tak dýmem z ohýnků.
Do Baltského moře zabloudila velryba. Osamělý keporkak, menší příbuzný plejtváků, se objevil 25. července u
německého ostrova Rujány. Asi tam našel dost potravy, protože se vydal jen na pár výletů k polskému pobřeží a
švédskému ostrovu Bornholm, ale jinak svou přítomností těšil především Němce. Odborníky to dost překvapilo. Balt
je prý z pohledu velryb doslova "hladovou pouští". Proto tam nežijí.
Jeden vsetínský houbař přinesl domů nečekaný úlovek. Ve smrkových lesích nedaleko Francovy Lhoty na Valašsku
našel jedenáct obřích pýchavek, z nichž každá vážila téměř dva kilogramy. Podle mykologů se vatovec obrovský, jak
se tato houba správně jmenuje, na Valašsku vyskytuje jen vzácně. Nalezené exempláře prý však byly ještě malé.
ekordní vatovec byl před lety nalezen v Liberci. Vážil 21 kilogramů.
V uhelném dolu v Racosul de Sus ve středním Rumunsku narazili horníci na unikátní zkamenělé kosti pravěkého
slona, mastodonta, staré dva a půl milionu let. Podle zpráv jde o jednu z nejzachovalejších koster mastodonta vůbec
- dochovalo se z ní takřka 90 procent. Nález je cenný i díky stejně starým fosiliím dávné vegetace, které umožní
sestavit přesnější obraz prostředí, ve kterém rumunský mastodont žil.
Vzácný archeologický nález se podařil mexickým badatelům. Při rekonstrukci hlavního náměstí ve městě Tula v
centrální části země odkryli hrob dítěte toltécké kultury, z období mezi lety 900 a 1150 našeho letopočtu. Jednalo se
vlastně o malé kultovní místo s nástěnnými dekoračními prvky a úlomky keramiky. V hrobě samotném byly i zbytky
zvířecích kostí, vázy, mísy, talíře a šperky.
Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 34/2008, 23. - 29. srpna 2008.
Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka