Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 51

17. prosinec 2005

Nová fakta o Titaniku, rekordní suma za egyptskou sošku, pyramidy z geopolymerů, roztržená Afrika, tající grónské ledovce, rozzlobený Tagaro, prchající magnetický pól, Kliper - nový ruský sen, NASA láká soukromníky.

K potopení Titaniku nedošlo tak, jak to líčí populární velkofilm a jak se až donedávna domnívali znalci - loď šla ke dnu rychleji. Ještě před tím, než se rozlomila na dvě části, odlomil se jí spodek. Dva 27 metrů dlouhé a 12 metrů široké kusy lodního trupu našla americká expedice letos v srpnu půl kilometru od zbytku vraku. Podle mínění odborníků se po odlomení spodní části příď potopila takřka okamžitě a záď lodi plná lidí šla pod hladinu ne za dvacet, ale maximálně za pět minut. Další podrobnosti. A ještě něco navrch.

Na newyorské dražbě padl rekord. Ještě žádný staroegyptský předmět nebyl vydražen za tolik, jako vápencová soška kněze a dozorce nad řemeslníky Ka-nefera z období 5. dynastie. Usmívající se muž sedí na vysokém stolci a na krku má široký náhrdelník se zbytky původních barev. U jedné nohy mu klečí manželka, u druhé stojí jejich syn. 35 centimetrů vysokou sošku koupilo za dva miliony osm set tisíc dolarů Kimbellovo muzeum z texaského Fort Worthu.

Francouzský vědec Joseph Davidovits tvrdí, že egyptské pyramidy nejsou postavené z přírodního kamene, ale z tzv. geopolymerů, vyráběných z alkalických aktivátorů a kaolinu nebo jemu podobných látek. Své tvrzení založil na údajném nálezu lidského vlasu uvnitř jednoho kvádru; jeho tým prý také objevil texty, v nichž je výroba umělého kamene popsána. Egyptologové tuto teorii odmítají. Původ kamenných kvádrů, použitých na stavbu pyramid, je jim dobře znám.

Africký kontinent se trhá. V odlehlé oblasti Afarské pouště na severovýchodě Etiopie se po velkém zemětřesení ze 14. září otevřela v zemi čtyři metry široká a 60 kilometrů dlouhá puklina. Podle vědců jde o začátek procesu, který bude trvat miliony let, a jehož výsledkem bude odtržení východní části Etiopie od zbytku kontinentu. Na místě pracuje už několik týdnů tým etiopských, amerických a evropských vědců, v budoucnu by tam měla vzniknout stálá výzkumná stanice.

Grónské ledovce tají stále rychleji. Například čelo ledovce Kangerdlugssuaq ustoupilo jen za uplynulý rok o celých pět kilometrů. Za poslední rok či dva se také tento ledovec o sto metrů ztenčil a zvyšuje se i rychlost, kterou se pohybuje. Zatímco v roce 2001 se sunul rychlostí pět kilometrů za rok, v současnosti je to už 15 kilometrů ročně. Podle vědců za tání ledovců nemůže jen globální oteplování, ale také dlouhodobý trend zvyšování teploty ovzduší na Zemi v posledních pěti stoletích. Další informace.

27. listopadu se probudila sopka Mount Manaro na ostrově Ambae v pacifickém souostroví Vanuatu. Odborníky znepokojuje především jezero, ležící v kráteru vulkánu. Kdyby se žhavá láva setkala s jeho vodou, nastala by mohutná exploze a ze sopky by se mohla sesunout lavina bahna. Úřady nařídily evakuaci 15 vesnic. Domorodci reagují po svém. Kmenoví náčelníci vyšplhali ke kráteru a do jezera vhodili oběť v podobě kančího zubu, aby se Tagaro, bůh hory, přestal hněvat. Další informace.

Severní magnetický pól Země se sice pomalu, ale přece jen stále rychleji, přesouvá ze severní Kanady směrem k Sibiři a zvolna slábne. Za posledních 150 let se posunul zhruba o 1100 kilometrů, za stejnou dobu také klesla síla magnetického štítu naší planety zhruba o deset procent. V důsledku přesunu magnetického pólu ztratí obyvatelé Aljašky za pár desítek let možnost sledovat tamní úchvatné polární záře. Ty budou naopak stále častěji viditelné v jižnějších oblastech Evropy. I u nás.

Rusové hledají partnery pro svůj program vícenásobně použitelné vesmírné lodi Kliper, která by měla od roku 2012 nahrazovat zastaralé a pouze jednorázově použitelné Sojuzy. Kliper by měl unést šestičlennou posádku a výhledově se s ním počítá i pro lety k Měsíci. Vývoj a stavba Kliperu má přijít asi na miliardu dolarů. Evropská vesmírná agentura projekt nepodpořila. Pokud účast na něm definitivně odmítne, jsou Rusové připraveni jednat o spolupráci s Čínou. Další informace.

V roce 2010 vyprší životnost amerických raketoplánů a jejich lety budou zastaveny. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA proto vyhlásil veřejnou soutěž, jejímž cílem je najít mezi soukromými subjekty nápady na technologická řešení budoucích zásobovacích a pilotovaných letů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. O nabídku zatím projevila zájem desítka firem. Souběžně pracuje NASA na koncepci dalšího plavidla, které bude schopné dopravit astronauty na povrch Měsíce.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 51/2005, 17. - 23. prosince.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu