Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 48

26. listopad 2005

Houbou proti malárii, obří velbloud ze Sýrie, tráva z doby dinosaurů, nový archeopark na Těšínsku, dřevěný meč z Berouna, výzkumy zaniklé vsi Bastrčice, starosti s Messinským mostem, další plán na záchranu Benátek, soutěž Moje vánoční kometa.

Proti malárii se bude možná bojovat s pomocí houby Metarhizium anisopliae. Vědci zjistili, že dostanou-li se její spory do organismu moskyta, přestane tento obávaný šiřitel nemoci sát krev a brzy umírá. V těle houbou infikovaných moskytů zároveň není možný rozvoj parazitů, kteří jsou původci malárie. V Africe se proti moskytům zatím bojuje s pomocí insekticidů, až 80 procent moskytů je však vůči nim rezistentních. Vědci tvrdí, že proti houbě si moskyt odolnost vyvinout nedokáže. Další informace.

V Sýrii se našly pozůstatky neznámého druhu velblouda, který v této oblasti žil přibližně před 100 tisíci lety. Objevitele zarazily rozměry nalezených kostí -jsou totiž téměř dvakrát tak velké jako srovnatelné části kostry současného velblouda. Pravelbloud, jenž zatím na své vědecké jméno čeká, byl velký skoro jako dnešní žirafa. Gigantické zvíře nosilo zřejmě na svých zádech pouze jeden hrb, což se podle vědců dá u velbloudů poznat podle některých znaků na spodní čelisti.

Indičtí a švédští vědci se snaží vyvrátit převládající názor, že v době dinosaurů na Zemi ještě nerostla žádná tráva. Ve zkamenělém trusu čtyřnohých sauropodů, kteří žili na území Indie před 65 miliony let, našli totiž kromě očekávaných zbytků cykasovitých rostlin a jehličnanů i mikroskopické částečky trav. Podle americké paleobotaničky Dolores Pipernové svědčí nález o existenci hned několika různých druhů trávy, která se tak na Zemi musela vyvinout už před zhruba 80 miliony let.

Muzeum Těšínska otevřelo v Chotěbuzi-Podoboře na Karvinsku nový Archeopark - repliku slovanského hradiště z 8. a 9. století. Půdorysy objektů jsou shodné s těmi, které na místě vykopali archeologové; samy budovy jsou hypotetickou rekonstrukcí. Veškeré objekty, velká halová stavba, most, hradby i brána byly postaveny z jedlového dřeva. Výstavba Archeoparku bude pokračovat dál. Jednou by se tu měla předvádět dobová řemesla a plánuje se i vybudování výukového střediska.

Už tři středověké odpadní jímky, tři latríny a dvě studny objevili archeologové na staveništi polyfunkčního domu v Havlíčkově ulici v Berouně. Jejich zatím posledním zajímavým nálezem je dřevěný meč, pocházející ze 13. století. Jde teprve o druhý podobný nález na území České republiky. Odborníci si myslí, že dřevěný meč sloužil jako dětská hračka. V jeho těsném sousedství ležely i jiné dřevěné předměty, které konzervovala vlhkost - například miska a různé klacíky. Další informace.

Pracovníci Prácheňského muzea v Písku zkoumají zázemí středověké vsi Bastrčice, jež zanikla za třicetileté války. Stavba mimoúrovňové křižovatky na Nové Hospodě na Písecku prozatím odhalila část základů obvodové ochranné zdi této vsi a několik zahloubených objektů, snad nádrží na vodu. Podle archeologů jde o neopakovatelnou příležitost nejen ke zmapování středověkých obydlí, ale i jejich hospodářských budov a zahrad, a to na rozloze několika hektarů.

Příští rok se začne stavět největší zavěšený most na světě, který překlene Messinský průliv a spojí jih Itálie se Sicílií. Nejvíc vrásek jeho projektantům dělá seismická aktivita této oblasti, sopky a zemětřesení. Roku 1908 např. zabila více než desetimetrová vlna tsunami u Messinského průlivu přes 200 tisíc lidí. Italové plánují vybudovat systém včasného varování. Pro ten účel však musí sestavit podrobnou mapu dna Středozemního moře s vyznačením zlomů a dalších oblastí nestability.

Italští inženýři a geologové přišli s novým nápadem, jak zachránit potápějící se Benátky. Do jejich podloží, pod vrstvy nepropustných jílů, plánují úzkými štolami napumpovat pod tlakem mořskou vodu. Benátky by tak mohly stoupnout až o 30 centimetrů, na úroveň, na níž byla voda před třemi stoletími. Technologie bude nejprve vyzkoušena v malém a pokud se osvědčí, mohla by podle expertů vhodně doplnit budovaný systém mořských bariér, nazvaný Mojžíš.

Společnost pro meziplanetární hmotu ve spolupráci s Českou astronomickou společností vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa, určenou k popularizaci tohoto nejznámějšího zástupce meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě. Soutěž je určena odborníkům i amatérům, kteří mohou posílat obrázky skutečných komet, pořadatelé však dávají prostor i humoru a fantazii. Vypsali také dětskou kategorii. Propozice soutěže najdete na webové adrese www.astro.cz.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 48/2005, 26. listopadu - 2. prosince.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.