Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 46

V australském národním parku Wollemi roste 39 jehličnanů druhu Wollemia nobilis z prastaré čeledi Araucariaceae, jež byly do roku 1994 známé jen z fosilních nálezů, starých až 90 milionů let. V letošním roce jim hrozila zkáza. Stromy napadla nebezpečná plíseň skořicovníková, zavlečená nejspíš turisty. Ochranáři naštěstí infekci odhalili a dalšímu šíření plísně zatím zabránili. Wollemie se v minulých letech podařilo objevit i jinde a v současnosti je evidováno asi sto dospělých exemplářů.

Bosenský amatérský archeolog Semir Osmanagič tvrdí, že ve své vlasti objevil dvě pyramidy - dílo neznámé civilizace. Jde o 70 metrů vysoký vrch Visočica nad městečkem Visoko a také o další, o něco nižší kopec stejného tvaru. Osmanagič nechal na místě vykopat několik sond, které údajně pod zemí odhalily tři vrstvy uspořádaných bloků neznámého kamene hnědavé barvy. Osmanagič prý objevil i "přístupové cesty" k objektům, které mu připomínají pyramidy v Mexiku. Podrobné informace.

V Izraeli se našly ruiny jednoho z nejstarších křesťanských kostelů - snad prý z přelomu 3. a 4. století. Byl by to nejstarší známý kostel vůbec; dochovala se z něj především velká mozaika se záznamy Ježíšova jména, obrazy ryb a geometrickými vzory. Někteří badatelé však tvrdí, že kostel nemohl být postaven dřív, než bylo legalizováno křesťanství, což se stalo až ve 4. století. Média zaujala skutečnost, že k nálezu došlo na lokalitě Megiddo, považované někdy za biblický Armageddon. Další informace.

Přímo v centru arménské metropole Jerevanu odkrývají badatelé trosky města z doby bronzové; podle agentur se jedná o starověké město Šengavit. Mezi nálezy je i pět hrobů ze 3. nebo 4. století před Kristem, jejichž výbava svědčí prý, podle archeologa Akopa Simoniana, o indoevropském charakteru zdejší civilizace. Vedle hrobů se našla obilná sila a střepy nádob se zbytky mědi. Obyvatelé Šengavitu byli tedy podle Simoniana nejen zemědělci a pastevci, ale zabývali se i metalurgií.

Čínští archeologové údajně objevili jednu z nejstarších astronomických observatoří světa. 4100 let stará pozorovatelna je tvořena půlkruhovou rampou o průměru 40 metrů a 13 pilíři. Sledování východů slunce v mezerách mezi těmito kameny umožňovalo podle čínských vědců pozorovatelům přesně stanovit počátky jednotlivých ročních období. Observatoř, objevená ve městě Lin-fen, prý však nesloužila jen astronomickým pozorováním, ale zároveň jako obětiště.

Polští vědci nedávno z historických pramenů zjistili, že známý astronom a "vynálezce" heliocentrické soustavy Mikuláš Koperník byl pohřben v katedrále ve městě Frombork na severu Polska. S pátráním přímo na místě začali loni. Našli několik hrobů - jen v jednom z nich však byl pochován starý muž, který mohl být Koperníkem. Jistotu získali po porovnání lebky s Koperníkovými portréty - astronoma prozradilo především zakřivení nosu a stopy po zranění nad levým okem.

V Jihoafrické republice byl 10. listopadu zahájen provoz největšího teleskopu na jižní polokouli. Má průměr 12 metrů a stojí poblíž města Sutherland v odlehlé oblasti Karoo, která je známá suchým klimatem a jasnou oblohou. Jihoafričané čekají velký zájem odborníků, hlavně proto, že část hvězdné oblohy lze pozorovat pouze z jižní polokoule, kde je však podstatně nižší hustota observatoří než na polokouli severní. Jihoafrická republika plánuje do budoucna postavit ještě další velký teleskop. Další informace.

9. listopadu ráno odstartovala úspěšně do vesmíru evropská sonda Venus Express. Ke svému cíli, planetě Venuši, doletí v červnu příštího roku. Déle než rok pak bude kolem ní obíhat po velmi protáhlé oběžné dráze a bude přitom zkoumat její atmosféru a také povrch. Zaměří se především na výzkum skleníkového efektu a atmosférického proudění; sonda se také pokusí zjistit, zda jsou stále ještě aktivní četné sopky, které se na povrchu Venuše nacházejí.

Vědci z Goddardova střediska pro vesmírné lety v americkém Marylandu tvrdí, že se jim podařilo zachytit infračervené záření prvotních hvězd, jejichž existence se předpokládá zhruba sto milionů let po vzniku vesmíru. Vědci se s pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu zaměřili na jednu úzkou oblast kosmu, z níž odečetli záření všech známých galaxií. Zbytkové hodnoty pak označili právě za produkt prvotních hvězd. Skeptici ale tvrdí, že zbytkové záření může pocházet i z jiných zdrojů. Další informace.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 46/2005, 12. - 18. listopadu.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.