Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 20

Delfíni si stejně jako lidé dávají jména a používají je při vzájemné komunikaci. Znamená to, že sami sebe chápou jako jedince s vlastní totožností. Tvrdí to experti z univerzity v Michiganu, kteří po tři roky zkoumali delfíny skákavé u pobřeží Floridy. Pískání delfínů nahrávali a pak v počítači měnili jeho typickou intonaci, obsah přitom nechali nezměněný. Když upravené hlasové projevy přehrávali pod vodou, delfíni na ně odpovídali. Pro identifikaci tedy není intonace zásadní, důležitý je obsah.

Obyvatelům jednoho z nejsevernějších měst světa, norského Hammerfestu, komplikují život sobi. V tamních parcích totiž roste tráva, která sobům zjevně chutná víc, než jejich obvyklá strava, lišejníky, a tak se za ní stahují z širokého okolí. V ulicích města s deseti tisíci obyvateli se potulují stovky sobů, kteří komplikují dopravu a nerozpakují se vcházet do hotelových recepcí nebo kostelů. Hammerfetští radní se proto rozhodli kolem svého města postavit 20 kilometrů dlouhou bariéru.

V argentinské provincii Rio Negro objevili italští paleontologové výborně zachovalé pozůstatky čtyř titanosaurů, tří dospělých a mláděte. Býložraví titanosauři žili na sklonku dinosauří éry, před 83 až 65 miliony let, dorůstali šedesátimetrové délky a vážili kolem 15 tun. Paleontology překvapilo, že spolu s titanosaury našli kosti dravého abelisaura, který byl jejich velkým nepřítelem. Podle vědců je možné, že zvířata zastihla nějaká náhlá přírodní katastrofa, například mohutný vodní příval.

Mezinárodní tým vědců zahájil geologický průzkum Trosek. Tam, kde dnes stojí zbytky hradu, bývala kdysi sopka. Útvar je zbytkem vulkanického kužele. Někdy ve třetihorách tu došlo k mohutné explozi, o čemž svědčí zbytky zpevněného vulkanického popela v okolí. Geologové odeberou na Troskách vzorky horniny, budou analyzovat její magnetické vlastnosti a pokusí se určit její stáří a tím datovat výbuch. Český ráj je na pozůstatky třetihorní vulkanické činnosti mimořádně bohatý.

V turecké metropoli Istanbulu se staví podmořský železniční tunel, který spojí obě části města, oddělené Bosporskou úžinou. Velká stavba znamená velké žně pro archeology. Na místě jedné z budoucích stanic totiž našli zbytky přístavu ze 4. století. Bahno dokonale konzervovalo nejen přístavní molo, ale i kožené sandály, svícny, kartáče na vlasy, lodní lana, železné kotvy a také osm lodních vraků, mezi nimi pravděpodobně i první nalezený exemplář nejstaršího typu byzantské veslice.

Francouzští archeologové prý našli nejstarší pozůstatky galsko-římské osady Lutécie, předchůdkyně dnešní Paříže, z 1. až 3. století našeho letopočtu. Na hoře svaté Jenovéfy vykopali část ulice vroubené příkopy a chodníky, a také základy obytných domů z mazaniny a kamene. Zachovalost zbytků vysvětlují badatelé tím, že místo bylo od 3. do 17. století prakticky opuštěné. Zbytky ještě starší předřímské osady keltského kmene Parisiů, který dal Paříži jméno, se dosud najít nepodařilo.

V atmosféře Jupitera se tvoří druhá rudá skvrna. Původně šlo jen o velký bílý ovál, který začal znenadání rudnout a tvořit konkurenci první, mnohem slavnější rudé skvrně, o jejíž existenci se ví už přes 400 let. Rudé skvrny nejsou nic jiného, než gigantické cyklony vysoko nad oblačným příkrovem planety. Barvu jim zřejmě propůjčuje chemická reakce vířících plynů s ultrafialovým zářením ze Slunce. Vědci se domnívají, že tyto jevy mohou mít velký vliv na oteplování Jupiterovy atmosféry.

Američtí vědci tvrdí, že údajné oceány tekutého ethanu na Saturnově měsíci Titanu jsou ve skutečnosti velké pouště s pískovými dunami, vysokými kolem sta metrů. Rozkládají se podél rovníku, na ploše několika stovek čtverečních kilometrů. Nová práce amerických vědců vychází z radarových snímků povrchu Titanu, pořízených sondou Cassini. Snímky jsou podle nich skoro stejné jako ty, které pořídily radary nad pozemskými pouštěmi v Namibii nebo Saúdské Arábii.

Mezi největší známé potenciálně nebezpečné blízkozemní asteroidy se nedávno zařadil nový objekt s kódovým označením 2006 HZ51. Má v průměru asi 800 metrů a srážka s ním by na Zemi způsobila rozsáhlou katastrofu. Nejbližší datum případné kolize připadá na 21. června roku 2008, pravděpodobnost, že by k ní mohlo opravdu dojít je však nepatrná, zhruba jedna ku šesti milionům. Údaje se budou nadále zpřesňovat - takřka najisto ve prospěch naší planety.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 20/2006, 13. - 19. května.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.