Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 11

Schopnost barevného vidění se u primátů nevyvinula jako prostředek k rozeznávání zralého ovoce, jak se až dosud myslelo, tvrdí kalifornský neurobiolog Mark Changizi. Opicím prý barevné vidění pomáhá především při kontaktu s ostatními členy skupiny. Zčervenání kůže umožňuje například rozeznat zájem potenciálního partnera, zblednutí pro změnu strach. Důkazem je podle Changiziho skutečnost, že všichni primáti, kteří vidí barevně, mají zároveň holé tváře a zadky. Včetně člověka. Další informace.

Na největším africkém ostrově Madagaskaru byly objeveny tři nové druhy zdejších poloopic lemurů. Na pohled jsou jeden od druhého k nerozeznání; že jde o různé druhy prokázala až genetická analýza. Každý z nových lemuřích druhů obývá jinou část ostrova, území jejich výskytu oddělují řeky. Podle expertů má tento objev velký význam zejména pro ochranu těchto mimořádně ohrožených živočichů. Lemuři kromě Madagaskaru nežijí nikde jinde na světě. Další informace.

Všechny pandy velké držené v zajetí patří do přírody, říká biolog a znalec pand Pchan Wen-š' z pekingské univerzity; schopnost přežití těchto vzácných zvířat prý přesahuje naši představivost. Pandy chované v zajetí si nemohou svobodně hledat partnery ani potravu a kromě jídla a spaní nemají co na práci. V Číně žije ve volné přírodě asi 1600 pand velkých, kolem 600 zvířat je chováno v zoologických zahradách nebo rezervacích. I tam se však rozmnožují jen velmi obtížně. Další informace.

V ruinách starobylého města Tchu-čcheng-c' v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko objevili čínští archeologové více než 2000 let starý dětský hřbitov. Pohřebiště má rozlohu 100 čtverečních metrů a na jeho ploše se našlo přibližně dvacet hrobů z období dynastie Chan, jejíž vláda se datuje od roku 206 př.n.l. Ostatky dětí byly pohřbené v rakvích v podobě džbánů. V hrobech se nenašla žádná pohřební výbava - kromě kostí a džbánů byly zcela bez nálezů.

Archeologové nahlížejí pod vrstvy lávy a popela, které při nejničivějším sopečném výbuchu moderní historie roku 1815 zalily a zasypaly indonéský ostrov Sumbawa. Erupce tehdy zničila celou populaci národa Tamborů, jejichž řeč se podle svědectví Evropanů nepodobala žádnému z indonéských jazyků, ale spíše některému z jazyků Indočíny. Tuto příbuznost potvrdily i současné nálezy. Například keramika a bronzové nádoby Tamborů jsou podobné předmětům z Vietnamu nebo Kambodže.

Antarktický ledovec je rok co rok zhruba o 152 krychlových kilometrů menší. Vyplývá to ze satelitních měření změn zemského gravitačního pole v letech 2002 až 2005. Podle těchto měření je úbytek ledu nejmarkantnější na západě kontinentu. Zmíněná ztráta odpovídá ročnímu nárůstu hladiny moří o 0,4 milimetru. "Gravitační" data jsou však v rozporu s radarovými a laserovými měřeními. Podle nich ledovec na východě Antarktidy loni o necelé dva centimetry ztloustl. Kdo má pravdu?

Čína odložila o šest měsíců start své třetí rakety s lidskou posádkou - dojde k němu až v roce 2008. Důvodem odkladu je snaha poskytnout čínským vědcům více času na zkonstruování skafandru, umožňujícího pobyt kosmonauta mimo loď. Čínský vesmírný program také částečně ustupuje jiným finančním prioritám vlády, přednost má hospodářská pomoc zaostalému čínskému venkovu. Zbrzdil se také ambiciózní plán Číny na dobytí Měsíce. Číňané se po povrchu Luny projdou nejdříve roku 2020.

Bude-li příznivá situace, mohly by se letos uskutečnit tři kosmické lety amerických raketoplánů - v květnu, červenci a listopadu. Jestli k nim opravdu dojde, je velkou otázkou. Záleží na tom, zda se expertům NASA podaří definitivně odstranit problémy s pěnovou izolací na vnější palivové nádrži. Právě odpadlý úlomek této izolace způsobil před časem havárii raketoplánu Columbia. Potíže s odpadávající izolací měl loni i raketoplán Discovery, naštěstí bez katastrofických následků.

Ruská kosmická agentura ve spolupráci s jednou kanadskou firmou plánuje, že by některý z členů příští posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS odpálil z jejího povrchu golfový míček. Mělo by jít o rekordní odpal - míček bude kroužit na oběžné dráze několik let, než shoří v zemské atmosféře. Nejdůležitější je, aby byl odpálen do jiné úrovně, než na jaké obíhá sama stanice. Srážka se splašeným golfovým míčkem, letícím rychlostí deseti kilometrů za vteřinu, by stanici patrně příliš neprospěla. Další informace.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 11/2006, 11. - 17. března.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.