Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 1

Čeští egyptologové prozkoumali na podzim dosud nejstarší hrobku typu mastaby na pohřebišti v Abúsíru. Pochází z 28. století před Kristem, tedy zhruba z doby vlády faraona Džosera, stavitele první egyptské pyramidy. I když byla hrobka během staletí značně poškozena, archeologům se podařilo zdokumentovat zbytky její nadzemní cihlové části s kultovní kaplí a vchodem do podzemních prostor, kde se nacházela chodba a skladiště se zbytky bohatého pohřbu neznámého hodnostáře. Další informace.

Zřícená zeď se stopami ohně, stovky hliněných prakových koulí, předměty denní potřeby v troskách domů starověkého města - tak vypadají stopy po nejstarší archeologicky zdokumentované bitvě, která se odehrála před 5500 lety v oblasti Tall Hamulkar v severní Sýrii. Ve stejné vrstvě se našla i keramika původem z jihomezopotamského Uruku. Podle archeologů mohli být nájezdníky právě Uručané. Přinejmenším je jisté, že Uruk ze zániku města těžil a oblast krátce poté ovládl.

Z litoměřického muzea zmizela část pokladu, objeveného v roce 1978 při bourání starých chlévů v obci Trávčice. Stříbrňáky ze 17. a 18. století ležely přes 20 let v muzejním trezoru a teprve nedávno z něj byly vyjmuty pro účely fotografování. Přitom se zjistilo, že v některých sáčcích jsou místo vzácných stříbrňáků mladší bezcenné mince. Podle muzejníků buď někdo v 80. letech mince záměrně vyměnil nebo došlo omylem k promísení pokladu s jinou kolekcí. Ve věci probíhá šetření.

Ledních medvědů je stále méně. Podle vědců je to i proto, že doslova ztrácejí půdu (nebo přesněji led) pod nohama. Oteplování Arktidy působí, že ubývá ledových ker a medvědi jsou nuceni překonávat při svých cestách za potravou stále větší vzdálenosti plaváním na otevřeném moři. Mnozí z nich přitom zahynou vysílením. O tomto závažném problému se donedávna vůbec nic nevědělo. Informace přinesl až rozsáhlý výzkum medvědí populace v posledních letech. Další informace.

Až tři metry dlouhý, spirálovitě stočený roh, kterým jsou vybaveni samci vzácného mořského kytovce narvala, je ve skutečnosti přerostlý zub - horní špičák. Není to zbraň ani nástroj, ale obří senzor. Badatelé z harvardského ústavu zubního lékařství na jeho povrchu našli na deset milionů nervových zakončení, schopných detekovat změny teploty, tlaku a slanosti mořské vody. Narvalům slouží jejich roh především jako čidlo, umožňující dobrou orientaci pod ledem i v mořských hlubinách. Další informace.

Na ostrově Mauritius v Indickém oceánu došlo k hromadnému nálezu pozůstatků vyhynulého ptáka dronta mauricijského, nazývaného kdysi česky blboun nejapný. Tyto velké nelétavé ptáky vyhubili na sklonku 17. století lidé, dochovalo se jen velmi málo jejich kosterních pozůstatků. Nově nalezené ostatky přibližně dvaceti jedinců, kteří zahynuli asi před 2000 lety v důsledku nějaké přírodní katastrofy, mohou výrazně přispět k bližšímu poznání tohoto vyhubeného živočišného druhu. Další informace.

Japonská sonda Hajabusa se asi nevrátí v předpokládaném termínu. Její pobyt u planetky Itokawa byl plný technických problémů; není ani jisté, zda se jí podařilo splnit hlavní cíl mise - odebrat vzorek materiálu z povrchu asteroidu. Řídící středisko navíc dočasně ztratilo kontrolu nad nasměrováním sondy, kterou bude nutné znovu oživit, což zabere jistý čas a Hajabusa proto zřejmě propásne příslušné "okno" k návratu na Zemi v roce 2007. Pravděpodobnější je, že přiletí až roku 2010. Další informace.

Sondu Beagle 2, která měla na Vánoce roku 2003 přistát na Marsu a pátrat po stopách tamního života, ale nikdy se z jeho povrchu neozvala, zřejmě potkala nehorázná smůla. Jak nedávno ukázaly snímky z oběžné dráhy, přistání Beaglu nejspíš probíhalo podle plánu, sonda však během manévru narazila na vnitřní stěnu malého kráteru a rozbila se. Dříve zveřejněná vyšetřovací zpráva kritizovala především chyby v projektu, nedostatečné financování a špatné řízení celé mise. Další informace.

Američtí astronomové objevili na pozdních snímcích ze sondy Voyager 2 dva nové měsíce a dva dosud neznámé prstence planety Uran. Nově nalezené objekty se nacházejí vně systému dosud známých prstenců planety, ale blíže planetě než její největší oběžnice. Podle astronomů se většina Uranových souputníků nepohybuje po pravidelné dráze, ale vykazuje složitou dynamiku. Systém Uranových prstenců a měsíců je proto značně chaotický, nestabilní a prochází patrně rychlým vývojem.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 1/2006, 31. prosince - 6. ledna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.