Novinky, zajímavosti, kuriozity

Poprvé po čtyřiceti letech byl na svazích nejvyšší hory světa Mount Everestu spatřen vzácný levhart sněžný. Hned dvě zvířata tam v říjnu loňského roku pozoroval a fotografoval jeden americký biolog, až nyní však informoval média. Návrat šelmy na Everest skýtá podle vědců určitou naději do budoucnosti, která nicméně pro sněžné levharty zůstává nejistá. V odlehlých oblastech Asie od Afghánistánu po Bajkal žije těchto zvířat možná sedm tisíc, ale možná také jen čtyři a půl tisíce kusů.

Členové myslivecké stráže a myslivečtí hospodáři zastřelili loni v Královéhradeckém kraji 112 psíků mývalovitých. Tato malá šelma původem z Dálného východu se k nám dostala zřejmě ze Skandinávie a její počty se v posledních letech dramaticky zvýšily. Může to znamenat vážné ohrožení pro naši faunu - psíci u nás totiž nemají žádného přirozeného nepřítele. Oni sami představují hrozbu hlavně pro zajíce a bažanty, ale také pro mláďata srnčí zvěře nebo jezevce.

Pod jedním z předměstí kalifornského Los Angeles leží málo známý tektonický zlom Puente Hills, na kterém došlo za posledních 11 tisíc let nejméně ke čtyřem zemětřesením o síle kolem 7,5 stupně Richterovy škály. Uvádí to nová studie amerických geologů. Kdyby k podobnému zemětřesení došlo dnes, způsobilo by obrovské materiální škody a smrt mnoha tisíců lidí. Pravděpodobnost, že k takovému otřesu v dohledné době opravdu dojde je však podle vědců jen velmi malá.

Kosmická sonda Voyager 1 se skoro 28 let po svém vypuštění dostala až na samé hranice sluneční soustavy. Je velmi pravděpodobné, že už překonala heliopauzu, hraniční vrstvu, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem větru galaktického. Nyní už sonda putuje mezihvězdným prostorem. Až do roku 2020, kdy sondě dojde energie, budou vědci z Voyageru přijímat údaje o prostředí, ve kterém se sonda nachází. Signály Voyageru 1 putují k Zemi takřka deset hodin.

Ze sondy Cassini, obíhající kolem Saturnu, přišly na Zemi nejpodrobnější snímky prstenců této planety, jaké kdy byly pořízeny. Vůbec poprvé je na nich zachycen i prstenec B, který zatím žádná sonda nevyfotografovala. Saturn má celkem sedm prstenců a každý z nich má jinou strukturu a složení. Prstenec B je ve směru od planety třetí v pořadí; skládá se z částic o velikosti od 1 centimetru do pěti metrů, které vykonají jeden oběh kolem Saturnu přibližně za 8 až 11 hodin.

Hale-Boppova kometa, která krášlila naši oblohu v roce 1997, je stále ještě v dohledu teleskopů. V současnosti se nachází za dráhou Uranu, asi tři miliardy kilometrů od Slunce, a je stále ozdobena ohonem, což je v této vzdálenosti velmi nezvyklé. Plynný ohon a koma vlasatic vznikají sublimací těkavých látek, přiblíží-li se kometa ke Slunci na vzdálenost menší, než 3 astronomické jednotky, což je asi 450 milionů kilometrů. Ve větší vzdálenosti jsou plyny v jádru komet obvykle zmrzlé.

Poslední květnový den se vydala do vesmíru ruská družice Foton-M-2 plná živých tvorů - mikroorganismů, škorpionů, čolků, gekonů a hlemýžďů. Pokusná zvířata se v průběhu své šestnáctidenní cesty podrobí řadě experimentů, jejichž průběh budou vědci ze Země sledovat prostřednictvím televizních kamer. Na škorpionech se například bude zkoumat vliv stresu na nervovou soustavu a u čolků bude vědce zajímat průběh regenerace jejich tělesných orgánů ve stavu beztíže.

Na orbitální stanici ISS je kromě řady technických zařízení i nevelká oranžerie, v níž by už brzy měly vyrůst první kosmické ředkvičky, vyseté koncem května. Vědci je vybrali kvůli jejich krátké vegetační době a také proto, že kromě kořenů jsou u ředkviček poživatelné i listy. Kosmonauti budou sledovat možnosti kultivování této zeleniny v beztížném stavu, dojde i na biochemické a mikrobiologické rozbory. Úroda nebude velká, ale nějaké ředkvičky by měly zbýt i na kosmonauty.

V Hradci Králové se můžete projít po první Planetární stezce u nás, která začíná u místní hvězdárny a planetária. Jedná se o model sluneční soustavy v měřítku jedna ku jedné miliardě, v jehož centru je Slunce o průměru 140 centimetrů. Třináctimilimetrová Země je od něj vzdálená 150 metrů, nejvzdálenější Pluto najdete až u lesního hřbitova v Malšovicích. Modely planet jsou umístěné na stojanech a u každého z nich je informační panel. Trasa Planetární stezky měří 6,5 kilometru.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.