Novinky, zajímavosti, kuriozity

Nejkratší život ze všech obratlovců mají malé korálové rybky druhu Eviota sigillata. Podle zjištění australských vědců z Univerzity Jamese Cooka žijí v průměru jen 59 dní. Samička dokáže za tu dobu vyprodukovat asi 400 jiker. Po vylíhnutí žijí rybky asi tři týdny v oceánu, pak se usadí na útesu a deset dní poté už jsou dospělé a mohou se množit. Někteří vědci si myslí, že by jim výzkum podobných krátce žijících živočichů mohl pomoci s odkrýváním tajemství stárnutí. Další podrobnosti

Experti ze Společnosti na ochranu divoké zvěře objevili ve východoasijském Laosu neznámý druh hlodavce. Zvířátko má hustou srst, ocas, dlouhé vousy, zavalité nožky a je trochu podobné myši, morčeti nebo činčile. Analýzy DNA však prozrazují, že se od těchto svých příbuzných vývojově oddělilo už před miliony let. Domorodci říkají těmto tvorům kha-nyou. Jde zřejmě o noční vegetariány, kteří žijí v lesích a vápencových oblastech. Samice podle všeho rodí v každém vrhu jen jediné mládě.Další podrobnosti

Podobné je to u morčat uruguayských. I ta mívají v jednom vrhu jedno, nanejvýš dvě mláďata, která jsou však nedlouho po porodu zcela samostatná. Morčata jsou malí živočichové a proto bývají často na jídelníčku dravců. Jak to, že nevyhynou, když mají tak nízkou množivost? Zatímco třeba myši nebo křečci sázejí na množství mláďat, uruguayská morčata na kvalitu. Úmrtnost jejich potomků je tak podstatně nižší než u jiných srovnatelných hlodavců. I zajíci jsou na tom hůř.Další podrobnosti

První středomořská vína nevyráběli Řekové, jak se dosud soudilo, ale obyvatelé Kypru. O tomto prvenství se sice zmiňuje už starořecký básník Homér, teprve nedávno však italští archeologové na Kypru objevili důkaz - vinné džbány a zrnka z vinných bobulí z doby před pěti tisíci pět sty lety. Řekové začali své víno vyrábět o dva tisíce let později. Světové prvenství patří starým vinařům, kteří žili před sedmi tisíci lety na území dnešního Íránu.

Poblíž Wellingtonu na jihozápadě Anglie našli archeologové nejstarší britskou botu. Byla objevena při výzkumu staré studny z doby železné, zbudované před dvěma tisíci lety z dutých kmenů, zapuštěných do země. Právě zdejší podmáčená půda umožnila dobré dochování kmenů i kožené boty, která se našla uvnitř jednoho z nich. Podle archeologů se mohlo jednat o symbolický dar a nebo mohl botu její majitel jednoduše ztratit v bahně u pramene.

Při výkopových pracích na stavbě dálnice v severočínské provincii Che-pej narazili kopáči na trosky velké vesnice; patrně prosperujícího obchodního střediska z období vlády dynastie Sung. Pro zaniklé sídliště se ihned vžil název "čínské Pompeje". Vypadá to totiž, že bylo před sedmi sty lety naráz zničeno velkým zemětřesením. Někteří badatelé pro změnu tvrdí, že zkázu vesnice mohly způsobit velké záplavy. Bližší podrobnosti o nálezu zatím nebyly zveřejněny.

Vědci z americké Cornellovy univerzity vyvinuli roboty, které umí vytvářet své kopie. Každý robot je složen z kostek, obsahujících shodná zařízení a počítačový program, který sestavování řídí. Kostky jsou vybavené elektromagnety, sloužícími k jejich spojování a rozpojování. Roboty krychle sbírají a budují z nich vlastní repliky. Vědci doufají, že jejich výzkum časem povede ke složitějším přístrojům, které budou například schopné se samy opravovat.Další podrobnosti

Americká sonda Cassini začátkem května pořídila první sérii snímků jednoho z malých Saturnových měsíčků, které nedávno objevila mezi prstenci této planety. Oběžnice, označená prozatím jen kódem S/2005 S1, má v průměru zhruba sedm kilometrů a obíhá asi 137 tisíc kilometrů od centra plynného obra Saturnu. Vědcům se ze záběrů nevelkého měsíce podařilo odhadnout, že jeho povrch odráží zhruba polovinu světla, které na něj dopadá.

Naše Země za své přežití v počátečních stádiích vývoje sluneční soustavy vděčí i mohutným slunečním erupcím. Zjistili to astronomové, kteří prostřednictvím rentgenové observatoře Chandra zkoumali asi 30 Slunci podobných mladých hvězd ve Velké mlhovině v Orionu. Z nich asi polovinu obklopují zárodečné disky s formujícími se planetami. Studie ukázaly, že záření z velkých erupcí ovlivňuje pozici zárodečných planet v discích a brání jim, aby se srazily se svou hvězdou.

ČTK, Vesmír/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.