Novinky, zajímavosti, kuriozity

Australské pouště jsou plné zdivočelých velbloudů. Tato zvířata kdysi sloužila k přepravě zboží. Když je nahradily vlaky a kamiony, majitelé se jich zbavili tak, že je vypustili do přírody. V té však nemají importovaní velbloudi žádné nepřátele, rychle se množí a působí škody na zemědělské půdě a vodních zdrojích. Úřady státu Jižní Austrálie hodlají jejich počet regulovat odstřely z vrtulníků. To se nelíbí ochráncům přírody. Velbloudi budou podle nich trpět stresem a mnoho z nich bude jen zraněno.

Na Antarktickém poloostrově, nejsevernějším výběžku Antarktidy, ubývá ledovců. Britští vědci to zjistili měřeními a také analýzou leteckých a satelitních snímků, pořízených od roku 1940 do současnosti. Většina z ledovců na západní straně poloostrova ustupuje, v posledních pěti letech průměrně o 50 metrů ročně. Průměrná teplota v oblasti stoupla za půl století asi o dva stupně Celsia. Podílí se na tom oteplování atmosféry a zřejmě i změny oceánského proudění a teploty vody.Další podrobnosti

Sledování vzdušného proudění nad východním Pacifikem a severním Atlantikem v měsíci červenci a zaznamenávání síly a směru nejrůznějších anomálií umožňuje předvídat mohutnost hurikánů, které ve své hlavní sezóně, od srpna do října, zasáhnou území Spojených států. Adam Lea a Mark Saunders z londýnské University College testovali přesnost svého modelu na údajích za posledních 50 let a vyšlo jim, že letošní sezóna přinese stejně ničivé hurikány jako ta loňská.

Skoro 30 let se těžil ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku uran s pomocí kyseliny sírové; do země jí bylo vtlačeno pět milionů tun. Sanace a zahlazení stop po těžbě má trvat až do roku 2040. Pomoci má i nová technologie českých vědců, při níž jako výsledný produkt vzniká kamenec, pro svůj obsah dusíku a síranu vhodný na výrobu hnojiv. Vědci předpokládají, že ročně by se ve Stráži dalo vyrobit 100 tisíc tun kamence, což by pokrylo potřeby výrobců hnojiv až na 40 let.

V egyptském Vádí Hítán, čili Údolí velryb, jihozápadně od Káhiry byla nalezena téměř kompletní kostra třetihorní velryby Basilosaurus isis, stará 40 milionů let. Svou stavbou připomíná spíše vodního hada; basilosauři měli také poměrně malý mozek a narozdíl od současných velryb i zadní končetiny. Proto také byli původně považováni za ještěry. Nově objevená osmnáctimetrová kostra bude přepravena do Spojených států, zakonzervována a vrácena Egyptu; Američané si nechají jen kopii.Další podrobnosti

Mnoho zajímavého našli archeologové v 5600 let staré hrobce v jihoegyptské Hierakonpoli, poblíž města Edfú. Odpočívalo v ní sedm těl, z nichž čtyři nejspíš patřila rituálně obětovaným služebníkům. Našla se tu i vzácná plastika kravské hlavy z pazourku a vápencové fragmenty sochy člověka v životní velikosti, asi nejstarší v Egyptě. Hrobka neobsahovala žádné nápisy - jednoduše proto, že v době o několik set let starší než první královská dynastie neznali ještě Egypťané písmo.Další podrobnosti

Číňané si oddychli. Velká čínská zeď skutečně je vidět i z vesmíru. Pochyby o tom vyvolal první čínský kosmonaut Jang Li-wej, který ji při svém historickém letu ani nezahlédl. Američan s čínskými předky Leroy Chiao však dokázal Velkou čínskou zeď vyfotografovat z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Radost ovšem nejspíš Číňanům zkazí skutečnost, že z kosmu je pouhým okem vidět i spousta dalších staveb - různá letiště, mosty, dálnice a také egyptské pyramidy. Nejvzdálenější těleso Sluneční soustavy, planetka Sedna, označovaná zejména americkými astronomy za desátou planetu, nemá na svém povrchu pravděpodobně vodní ani metanový led. Prokázaly to nové spektroskopické studie. Předpokládá se však, že tam led původně byl; kosmické a ultrafialové záření ho ale speklo do podoby černých uhlovodíkových sloučenin, podobných asfaltu. Sedna má přesto ve viditelném spektru červenou barvu, což je zatím pro astronomy záhada.Další podrobnosti

Hvězdu HD69830, vzdálenou od nás 41 světelných let a svými rozměry podobnou Slunci, obklopuje podobný pás asteroidů jako naši mateřskou hvězdu. Ten náš je jen o málo starší. Zjistil to Hubbleův kosmický teleskop. Je to už v pořadí třetí objev cizího pásu asteroidů, předchozí dva však obíhají kolem nesrovnatelně mladších hvězd, než je naše Slunce. Podobné objevy mají velký význam při hledání planetárních soustav, v nichž by se mohly vyskytovat planety, podobné naší Zemi.Další podrobnosti

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.