Novinky, zajímavosti, kuriozity

Šejkové z Kataru a Spojených arabských emirátů chtějí stůj co stůj zachránit tradici populárních a výnosných velbloudích dostihů. Tu nedávno ohrozili ochránci lidských práv, kteří organizátory závodů kritizují za najímání dětských žokejů; mnozí z nich žijí doslova ve vězeňských podmínkách a dostávají málo jídla, aby zůstali lehcí. Nahradit by je měli roboti. V Kataru byl nedávno s úspěchem vyzkoušen prototyp dálkově ovládaného robotického žokeje, vyvinutý jednou švýcarskou firmou.

Ničivá síla vln tsunami nespočívá jen v ohromné mase řítících se vod. Zjistili to němečtí vědci, kteří odebírali vzorky usazenin na plážích v Indii a Keni a zkoumali jejich původ. Podle jejich výpočtů tvoří až 30 procent hmoty tsunami pevné částice, stržené z mořského dna, což ničivost vlny podstatně zvyšuje. Zároveň to také znesnadňuje tvorbu počítačových modelů, podle nichž se případná ničivost tsunami vypočítává. V těchto modelech se až dosud operovalo pouze s čistou vodou.

Nejstarší středoevropský žebřík byl nalezen ve starém solném dole na vrchu Dürnnberg u rakouského města Hallein poblíž Salcburku - je 2500 let starý a vyrobili ho Keltové. Jeho postranice jsou z jedlového dřeva, na příčky bylo použito dřevo z ovocných stromů a lísek. Po keltských hornících se na místě dochovaly i zbytky loučí a rukojeti nástrojů. K poslednímu podobnému nálezu došlo v loňském roce, kdy se ve staré štole u známého městečka Halstattu našly ještě o něco starší dřevěné schody.Podívejte se na stránky Keltského muzea v Halleinu!

Neandrtálci byli masožraví specialisté, říkají antropologové. Informace o jejich stravovacích návycích získali analýzou kostní hmoty z pozůstatků sedmi neandrtálců, kteří žili v časovém rozpětí sta tisíce let na lokalitách od Francie po Chorvatsko. Poměr uhlíku a dusíku v jejich kostech prozradil, že se neandrtálci z 90 procent živili masem jelenů, mamutů a srstnatých nosorožců. To o něco mladší Homo sapiens narozdíl od neandrtálce nepohrdl ani malými zvířaty, drůbeží nebo hlemýždi.

V jižní Číně objevili paleontologové 65 milionů let staré fosilní pozůstatky samice dinosaura oviraptora, která měla uvnitř těla dvě vejce, připravená ke kladení. Podle vědců to svědčí o tom, že oviraptorům se v těle nevytvářela celá snůška vajec najednou, jak je tomu u současných plazů; vejce kladli postupně, tak jako ptáci. Narozdíl od nich však neměli jeden, ale dva vaječníky i vejcovody, což je zase typické pro současné plazy. Oviraptoři byli zkrátka něco "mezi" - ani plazi, ani ptáci.

Před 250 miliony let, na samém konci prvohor, žili uprostřed prakontinentu Pangey velcí obojživelníci, podobní dnešním krokodýlům - nigerpeton a saharastega. Jejich pozůstatky objevil v pouštích Nigeru americký paleontolog Christian Sidor. Jde o překvapivý nález. Obě zvířata totiž patří do skupiny tvorů, o nichž se dosud předpokládalo, že vymřeli o 40 milionů let dříve. Vědci si myslí, že se jim podařilo přežít díky lokálním vodním zdrojům v oáze, obklopené rozsáhlou pouští.

Před 440 miliony let došlo na Zemi k velkému vymírání. To postihlo přibližně 60 procent všech organismů, které tehdy žily pouze v moři; pevniny byly dosud bez života. Američtí astronomové tvrdí, že toto vymírání mohlo být způsobeno mohutným zásahem gamma paprsků z nějakého blízkého kosmického zdroje. Vzplanutí trvalo jen asi deset vteřin, až o polovinu však ztenčilo ozónovou vrstvu naší planety, jejíž povrch následně zdevastovala pronikající radiace a ultrafialové sluneční záření.

První částí sondy Huygens, která se v lednu dotkla povrchu Saturnova měsíce Titanu, byla jehla penetrometru. Údaje z tohoto přístroje měly vědcům prozradit, jaký je charakter Titanova povrchu. Po ověřovacích testech teď britští vědci potvrdili, že povrch v místě přistání sondy je tvořen ledovými oblázky, pod nimiž se nachází vrstva vodních a metanových ledových zrnek. Ta zřejmě vznikají erozí v proudech kapalných uhlovodíků a usazují se pak v níže položených oblastech.

Američtí vědci dovedou na dálku řídit mušky octomilky a donutit je k chození, mávání křídly, k letu i skokům - a to tak, že pomocí laseru stimulují patřičné části mušího mozku. Podobné pokusy se chystají i na myších. Tyto experimenty by měly pomoci lépe pochopit mozkovou činnost, vedoucí k určitým druhům chování - třeba k přejídání nebo agresivitě. Jednou by mohly vést i k pochopení lidských psychických poruch. Jen aby pak i nás někdo nechtěl řídit na dálku laserem.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.