Novinky, zajímavosti, kuriozity

Kdy začali prapředkové člověka chodit vzpřímeně? Na toto téma vedou vědci neutuchající diskusi, přiživovanou stále novými objevy. Když se nedávno v Etiopii našly kosti tvora, starého necelé 4 miliony let, paleontologové podle podoby jeho kotníkové kosti usoudili, že tento tvor chodil po dvou. Není jisté, zda to svedl o 400 tisíc let starší etiopský Ardipithecus ramidus. Někteří vědci však přisuzují umění chůze po dvou dokonce už druhu Orrorin tugenensis, který žil zhruba před 6 miliony let v Keni. Další podrobnosti o nejnovějším nálezu.

Australští archeologové narazili minulý měsíc v areálu starověké nekropole v egyptské Sakkáře na hrobku muže, který byl podle dochovaných hieroglyfických nápisů pravděpodobně vychovatelem faraona Pepiho I.; ten vládl Egyptu na přelomu 24. a 23. století před naším letopočtem. Vychovatel, jehož jméno čtou egyptologové jako Mery, byl zřejmě současně i dozorcem nad čtyřmi posvátnými loďmi, uloženými v sousedství nedaleké pyramidy Pepiho otce, faraona Tetiho.

Při záchranném výzkumu na staveništi nového objektu Vysokého učení technického v Brně-Králově Poli vykopali archeologové zachovalou pec na pálení vápna a cihel ze 14. století. Předpokládá se, že pec sloužila stavebníkům, kteří v roce 1375 budovali královopolský kartuziánský klášter. Před ním stálo na tomto místě letního sídlo moravského markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra císaře Karla IV. Podobné pece ze 14. století byly zatím na území České republiky nalezeny pouze tři.

Na mělčině poblíž městečka Marathonu, přímo uprostřed řetězce ostrůvků Florida Keys jihozápadně od Floridy, uvázlo ve středu 2. března asi 70 delfínů. Jak se to mohlo stát nikdo netuší - je známo, že delfíni mají velmi dokonalý orientační smysl. Na místo se dostavili záchranáři z americké Národní služby pro námořní rybolov, kterým se podařilo několik desítek stresovaných delfínů přemístit do hlubší vody. Přes veškerou péči záchranářů však přesto mnoho delfínů uhynulo.

Žádné pomoci se naopak nedočkalo sedm velmi vzácných vorvaňovců malých, kteří uvázli na odlehlé pláži Waikuku na novozélandském Severním ostrově. Mrtvoly čtyř dospělých jedinců a tří mláďat objevili ochránci přírody zcela náhodou nejméně týden poté. Pozůstatky vorvaňovců teď poslouží vědě - budou předány do novozélandského Národního muzea ve Wellingtonu ke zkoumání. Mořští biologové totiž mají o vorvaňovcích malých zatím jen velmi kusé informace.

Na dně oceánů se skrývají oázy bez slunce, které jsou přesto plné života. Roku 1979 byli objeveni první z takzvaných "černých kuřáků". Vyvěrá z nich voda o teplotě kolem 370°C a kypí kolem nich život, jehož klíčovým zdrojem je oxid uhličitý. V roce 2000 našli vědci na atlantskooceánské lokalitě, nazvané Ztracené město, i "bílé kuřáky" - termální prameny s teplotou přibližně 70°C, které jsou také domovem četných živočichů. Voda tam oplývá zejména metanem a vodíkem. Další podrobnosti.

Berlínský historik Rainer Karlsch tvrdí, že nacisté byli na konci války velmi blízko k výrobě atomové bomby. Soudí tak na základě studia archivních pramenů i na základě fyzikálních měření půdy z Durynska a ostrova Rujany, kde podle něj němečtí vědci v letech 1944-5 svá nukleární zařízení testovali. Podle amerického historika Marka Walkera se však nejspíše jednalo o takzvanou "špinavou" bombu, kde je malé množství jaderného materiálu doplněno velkou "porcí" klasické výbušniny.

Němečtí vědci z Institutu Maxe Plancka v Garchingu objevili v kosmu devět miliard světelných let vzdálenou velkou galaktickou kupu; seskupení galaxií, které je v souhrnu zhruba tisíckrát hmotnější, než naše vlastní galaxie Mléčná dráha. Je to velmi překvapivý objev - nikdo totiž nepředpokládal, že by se už tak brzy, jen nějakých pět miliard let po jeho vzniku, mohly ve vesmíru vyskytovat takové velké a komplexní struktury.

OGLE-TR-122B - to je název hvězdy, objevené nedávno s pomocí chilského Very Large Telescopu Evropské jižní observatoře. Nachází se v souhvězdí Lodního kýlu a je souputnicí jiné hvězdy, která je však mnohem větší. Hvězda OGLE-TR-122B je neobvykle malá - její průměr jen asi o 16 procent převyšuje průměr Jupitera. Je však šestadevadesátkrát těžší. Není divu, že se v ní rozběhla termonukleární reakce; proto se také stala hvězdou a Jupiter zůstal pouhou planetou.



ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.