Novinky, zajímavosti, kuriozity

Kanaďan Louis Lefébvre vyvinul metodu měření IQ u ptáků; vychází ze sledování vynalézavosti opeřenců při hledání potravy ve volné přírodě. Lefébvre shromáždil 2000 záznamů o nejrůznějších inovacích, publikovaných v ornitologických časopisech za posledních 75 let. Vyšlo mu, že nejchytřejšími ptáky jsou krkavcovití - krkavci, vrány, havrani, sojky a straky. Dobře si vedli také sokoli, jestřábi, volavky nebo datlové. Propadli naopak papoušci, přestože mají poměrně velké mozky.

V dnešní Patagonii žil před 80 miliony let dravý ještěr velikosti pštrosa, vyzbrojený ostrými drápy na předních a srpovitým pařátem na zadních končetinách. Díky dutým kostem muselo jít o lehká a mimořádně pohyblivá zvířata. Nový ještěr, nazvaný vědci Neuquenraptor argentinus, je prvním zástupcem tzv. deinonychosaurů, jehož pozůstatky se našly na území prakontinentu Gondwana, zahrnujícího dnešní Jižní Ameriku, Afriku, Austrálii, Indii a Antarktidu. Až dosud byly deinonychosaurové známí pouze z prakontinentu Laurasie. Další podrobnosti.

4000 let starý hrob číslo 77 v archeologické lokalitě Kuan-čuang-pching v centrální Číně obsahoval kromě lidských pozůstatků také kosti pandy velké. Je to první podobný nález v Číně. Obvyklejší jsou tam už od rané doby kamenné společné pohřby lidí s prasaty a psy. To, že byl mrtvý pohřben spolu s pandou podle archeologů znamená, že dávní lidé měli k těmto tvorům velmi blízký vztah. Z jiných nálezů však zároveň vyplývá, že tyto dnes už vzácné tvory často lovili a patrně i jedli.

Australští archeologové objevili nedaleko pyramid v egyptské Sakkáře tři asi 2600 let staré rakve z období 26. dynastie - poslední před obsazením Egypta Peršany, k němuž došlo roku 525 před Kristem. Pohřební schránky obsahovaly velmi dobře dochované mumie dvou mužů a jedné ženy, zdobené uměleckým límcem a zakryté sítí z korálků, zachycující podobu mrtvých zaživa. Mumie budou vystaveny v novém Imhotepově muzeu, které bude za tři měsíce otevřeno právě v Sakkáře.

Už sedmým rokem probíhá analýza vzácných nálezů z vykopávek středověké Litovle na Olomoucku. Díky podmáčené půdě bez přístupu vzduchu se tam dochovalo velké množství organických zbytků - dřevo, kůže i archeobotanické vzorky. Z jejich rozboru vyplývá, že obyvatelé Litovle, založené někdy po roce 1260, měli ve velké oblibě vinnou révu, ořechy, jablka, broskve, slívy i borůvky; z obilovin pěstovali nejvíce proso. Našla se tu však i exotická zrníčka fíků nebo černý pepř.

Meč chrabrého rytíře Gottfrieda z Bouillonu se alespoň na pár měsíců vrátí domů, na území dnešní Belgie; jeho majitel zahynul koncem 11. století během první křížové výpravy ve Svaté zemi a byl pohřben v Jeruzalémě. Meč rytíře Gottfrieda, který byl tehdy vůdcem křižáků, opatrovali od 13. století františkáni v jeruzalémském chrámu Božího hrobu. Město nikdy neopustil. Do Belgie byl zapůjčen na výstavu ke 175. výročí jejího vzniku; poté bude vrácen do Jeruzaléma.

26. února úspěšně odstartovala japonská raketa H-IIA, která vynesla na oběžnou dráhu víceúčelovou meteorologickou a navigační družici. Japonci, povzbuzení tímto úspěchem, vzápětí sebevědomě prohlásili, že hodlají do roku 2025 vyvinout vlastní raketoplán a zahájit budování vědecké základny na Měsíci. Už za dva roky chce do měsíčního klubu vstoupit také Indie, která chystá automatickou oběžnici Měsíce, sondu Čandrájan-1. Na indickém projektu se má údajně podílet i NASA.

4. března prolétla v těsné blízkosti Země sonda Rosetta, která směřuje ke kometě Čurjumov-Gerasimenko; šlo o první ze čtyř plánovaných těsných průletů, které slouží k urychlení sondy. V únoru 2007 prolétne Rosetta kolem Marsu a pak ještě dvakrát kolem Země; ke svému cíli se dostane až v roce 2014. Kometu Čurjumov-Gerasimenko by měla nejen sledovat prostřednictvím přístrojů, ale měla by také vyslat modul Philae, který má přistát na jejím povrchu.

Astronomové zřejmě objevili galaxii, v níž se místo hvězd vyskytuje jen tzv. skrytá hmota, které se říká též nezářivá. Nemůžeme ji pozorovat, protože nezáří v žádném oboru elektromagnetického záření; neznáme ani její složení. Na její přítomnost lze usuzovat jen nepřímo, z jejího gravitačního působení na zářivé objekty. Právě tak byla objevena i neviditelná galaxie VIRGOHI21 v souhvězdí Panny. Vědci si myslí, že 80-90% veškeré hmoty vesmíru představuje právě nezářivá hmota. Další podrobnosti.



ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.