Novinky, zajímavosti, kuriozity

Potkali jste v minulých dnech v přírodě zvláštního opeřence o velikosti špačka s načervenalým peřím, chocholkou, zářivě žlutými ocasními pery a bílo-žluto-červenou kresbou na křídlech? Nejde o žádného jižního exota. Je to host ze severu Evropy - brkoslav severní, který k nám občas přilétá přezimovat. Už dlouho se však u nás neobjevili brkoslavové v takovém množství jako letos. Tito ptáci, živící se hlavně jeřabinami, se zvláště v okolí Prahy vyskytují v hejnech, čítajících i stovky jedinců. Chcete-li, můžete si brkoslava severního prohlédnout na webu. Dokonce si ho tam můžete i poslechnout.

Na Kutnohorsku byl pozorován čáp bílý, který neodletěl na obvyklé zimoviště do jižní Afriky. Podle odborníků to není ojedinělý případ. Přes zimu u nás občas zůstávají čápi se zdravotním handicapem, porušeným tažným reflexem nebo zapomenutá mláďata. Jejich šance na přežití jsou poměrně dobré. Před chladem je chrání peří. Ohrozit je může prakticky jen příliš vysoká sněhová pokrývka, která jim brání v přístupu k potravě. Při silných mrazech jim navíc omrzají nohy.

Na Islandu by měl vzniknout největší národní park v Evropě; rozhodla o tom tamní vláda. Rezervace by se měla rozprostírat severně od ledovce Vatnajökull na ploše 10 000 čtverečních kilometrů, což je asi desetina celého ostrova. Takřka neobydlené území plné ledovců, říček a vulkánů je domovem polárních lišek, vzácných vodních ptáků a rostlin. Islandská vláda si od vyhlášení parku slibuje mimo jiné i slušný příjem do státní kasy; peníze by na ostrov přivezli turisté.

Třiasedmdesát let se do lesů Severní Koreje nedostala žádná zahraniční expedice. Až letos v lednu... Ruští vědci ze Světového fondu na ochranu přírody se zajímali zejména o výskyt amurských tygrů a sněžných leopardů, kteří už jsou na ruském Dálném východě takřka vyhubeni. V Koreji sice žádné neviděli, místní obyvatelé však o přítomnosti šelem dobře vědí. Odborníci teď uvažují o vyhlášení přeshraniční rusko-čínsko-severokorejské rezervace, která by měla dravce chránit.

I v těch největších mořských hlubinách existuje život. Prokázala to japonská podmořská sonda Kaiko, když na dně Hlubiny Challenger v tichomořském Mariánském příkopu nalezla miniaturní dírkovce - 10 896 metrů pod hladinou. Dírkovci jsou prvoci s vápnitou schránkou, známí i z mělkých vod. Hlubokomořští dírkovci schránku nemají. Podle analýzy DNA jsou tyto měkostěnné druhy velmi podobné těm, které obývaly Zemi před 650 miliony let.

Malajsijský soukromý badatel Raimy Che-Ross možná objevil zmizelé město Kota Gelanggi, metropoli dávné říše Šrívidžaja, která se na jihu Malajského poloostrova rozkládala v 7. až 13. století. Che-Ross dvanáct let studoval staré rukopisy; pak sedl do letadla a pralesy malajského státu Johor zkoumal z výšky. Přitom se mu v džungli podařilo objevit útvary, které považuje za zbytky hradeb a příkopů. Ještě letos by se na místo měli vydat archeologové. Další podrobnosti najdete na stránkách http://202.186.86.35/special/lostcity/.

Portugalsko buduje novou síť seizmických stanic, monitorujících zemské otřesy; do roku 2006 jich bude vybudováno celkem dvacet - 12 přímo v Portugalsku, šest na Azorských ostrovech a dvě na Madeiře. Moderní monitorovací systém by měl umožnit co nejvčasnější varování obyvatelstva a rychlou aktivizaci pohotovostních složek. Ve dvacátém století zasáhla Portugalsko a Azorské ostrovy hned čtyři ničivá zemětřesení; v roce 1755 byl zemětřesením a vlnou tsunami zničen celý Lisabon. Jeho průběh i následky známe z mnoha historických vyobrazení.

I v Čechách míváme zemětřesení. Nejsilnější bývají ta západočeská - roku 1985 tam geofyzikové naměřili skoro 5 stupňů Richterovy škály. Při otřesu praskaly omítky a padaly chatrnější komíny, nic horšího se však nestalo. Oblast monitoruje deset seizmických stanic, které zároveň sledují tlaky podzemní vody. Při zemětřesení v roce 1985 se totiž ve zdejší lázeňské oblasti krátkodobě zvýšilo či snížilo množství vytékající minerální vody. Jak to souvisí se zemskými otřesy vědci zatím nevědí. O západočeských zemětřeseních čtěte na http://www.ipe.muni.cz/newweb/cesky/krasnet/krasnet.php nebo na http://www.ig.cas.cz/popular/Cscasfyz/jhoralek.php.

Na konci února se vydá na Mezinárodní orbitální stanici ISS padesát gruzínských hlemýžďů. Právě oni se nejlépe vypořádali s náročnými pozemskými zkouškami, zahrnujícími i testy na centrifuze. Nejedná se samozřejmě o žádné výletníky, ale o pokusná zvířata. Výzkumy na hlemýždích by měly ruským akademikům pomoci zodpovědět některé otázky, týkající se vlivu stavu beztíže na ústrojí vnitřního ucha u kosmonautů.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.