Přehodnotíme kvůli „sazím“ model vzniku celého vesmíru?
Saze se nemusí nacházet jen v komíně, mohou se vyskytovat i v kosmickém prostoru. Dokonce i některé planety mohou být bohaté nikoli na vodu, ale právě na saze.
Astronomové už dříve upozornili, že nejde o planety vytvořené z černého prachu, ale o sloučeniny obsahující žáruvzdorný organický uhlík, vodík, kyslík a dusík. Tento materiál je ve Sluneční soustavě rozšířený a podle odhadů tvoří až 40 procent celkové hmotnosti komet. A nejen v naší soustavě, protože komety jsou považovány za posly z raného vesmíru.
Světy za „sazovou linií“
Astronomové obecně pokládají vodní světy za jeden z nejběžnějších typů planet v naší Galaxii, a to především kvůli jejich nízké hustotě a hojnosti vodního ledu za tzv. „sněžnou linií“. To je hraniční vzdálenost od hvězdy, kde může vodní led zůstat stabilní. Podle alternativní studie Michiganské univerzity však některé planety, včetně exoplanet, nemusí být vůbec tvořeny vodou, mohou být totiž uvnitř tzv. „sazové linie“.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který je usazen v Lagrangeově bodě L2, tedy v místě, kde se vyrovnává gravitace Země a Slunce a které leží asi 1,5 milionu kilometrů od Země, už dříve detekoval metan a oxid uhličitý v atmosféře některých exoplanet. Další objevy Webbova teleskopu přinášejí překvapivé důkazy o tom, že saze – tedy prach bohatý na uhlík, se v raném vesmíru vyskytovaly mnohem dříve, než astronomové předpokládali, a že byly detekovány v galaxiích, které existovaly již zhruba miliardu let, a možná i méně po Velkém třesku.
Bylo něco na počátku „jinak“?
Většina prachu a sazí v raném vesmíru pochází zřejmě z explozí prvních masivních supernov. Analýza spekter dalekých galaxií ukazuje na přítomnost uhlíkatých zrn podobných grafitu nebo diamantu. Dříve se myslelo, že tyto prvky potřebují ke vzniku více času. U galaxií starých jen 700 milionů let po Velkém třesku si astronomové všimli zajímavého absorpčního jevu v ultrafialovém spektru, které dokládá přítomnost malých uhlíkových prachových částic. V raném vesmíru byly tyto saze zřejmě větší, než jaké pozorujeme dnes.
To vše naznačuje, že první galaxie po Velkém třesku prošly velmi rychlým vývojem a tvorbou hvězd, a že těžší prvky, uhlík a kyslík vznikly mnohem dříve, než se předpokládalo. Astronomové, kteří se podílejí na publikovaných výsledcích výzkumu, se domnívají, že modely vzniku vesmíru bude nutné přehodnotit, aby se vysvětlilo, proč a jak se mohl takto složitý prach vytvořit tak brzy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
