Jsou u „blízké“ Alfy Centauri planety podobné naší? Nebo i nějaké jiné?
Alfa Centauri je našemu Slunci a tedy i naší planetě nejbližší hvězdný systém. Je od nás něco přes čtyři světelné roky daleko, což je v kosmickém měřítku doslova za humny.
Svou blízkostí zaujala nejen astronomy, ale v minulosti i mnohé spisovatele sci-fi a autory příbuzných žánrů. Připomeňme třeba legendární film české provenience z 60. let minulého století Ikarie XB-1, nebo mnohem mladší a u mladé generace oblíbený Avatar. Pojďme však ze stříbrného plátna na noční oblohu.
Rušno kolem Alfy Centauri
Na ní můžeme Alfu Centauri vidět pouhým okem jako třetí nejjasnější hvězdu – ovšem jen na jižní obloze, nikoli u nás. Ve skutečnosti jde o vlastně dvojhvězdu. Její složky Alfa Centauri A a B jsou hvězdy podobné Slunci, jedna větší, druhá menší. Astronomové u Alfy před časem objevili ještě třetí objekt – červeného trpaslíka, kterému dali jméno Proxima Centauri. A to stále není vše. Podle zjištění z roku 2016 obíhá kolem Proximy kamenná planeta. Aby se to nepletlo, vědci ji pojmenovali Proxima b. O čtyři roky později následoval druhý, a dokonce třetí kandidát na exoplanetu patřící k Proximě.
Téma ovšem dál rozvíjí skvělý Webbův kosmický teleskop. Díky němu mají astronomové v ruce důkaz o existenci planety, která létá také kolem jedné z větších hvězd Alfa Centauri. Získali ho prostřednictvím infračerveného přístroje MIRI na palubě Webbova teleskopu, který usnadňuje velmi složitá a obtížná pozorování světelně mnohem slabších objektů, než jsou hvězdy. Speciálními postupy se podařilo zaznamenat až 10 000× slabší objekt. Přitom bylo třeba odlišit náhodně se pohybující objekty na hvězdném pozadí, např. asteroidy nebo vzdálené galaxie.
Čtěte také
Výsledky byly zveřejněny na stránkách časopisu The Astrophysical Journal Letters. Objevené těleso je plynný obr vzdálený od Alfa Centauri přibližně jednou až dvakrát dál, než je Země od Slunce. Vzhledem k tomu, že vědci o kandidátské planetě tvrdí, že jde o plynného obra, život, jak jej známe, by na něm nebyl možný.
Podíváme se a snad i poletíme…
Nenastanou-li nějaké komplikace, měla by nejpozději v roce 2027 na oběžné dráze kolem Země pracovat obdoba Hubbleova teleskopu – NGR SpaceTelescope (Nancy Grace Roman Space Telescope) bude vybaven přístrojem, který umožní sledovat exoplanety i ve dvojhvězdném systému.
A kdybychom se podívali do vzdálenější budoucnosti: NASA plánuje v druhé polovině tohoto století vyslat k Alfě Centauri první mezihvězdnou sondu, která by se u zmíněných exoplanet porozhlédla po případných známkách života. Cílem mise, chystané na počest prvního přistání člověka na Měsíci, by měl být právě onen systém tří hvězd. Aby let k nim trval „rozumnou“ dobu, musí sonda nabrat rychlost alespoň deseti procent rychlosti světla. Pokud se to podaří, dolétla by do hvězdné soustavy kolem roku 2113.
Pro ilustraci – nejvzdálenější těleso vyrobené člověkem, které je téměř půl století na cestě vesmírem, tedy legendární sonda Voyager 1, je asi 25 miliard kilometrů daleko a letí rychlostí 17 km za sekundu. Což je necelých šest tisícin rychlosti světla. Je jasné, že tady se otevírá prostor pro nové druhy pohonů vesmírných sond. Třeba pro iontové motory. Ale to už je jiná kapitola.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
