Neznámý Benno Löbl
Malíři, skláři, inženýři, politikové, básníci, lékaři, architekti - to všechno jsou zajímavé profese rodáků z našeho kraje, které už jsme si připomínali v Severočeském Atlasu. Ten, kterého vám chci představit nyní, se poněkud vymyká všem předcházejícím zmíněným profesím. Byl to totiž duchovní - a to ne ledajaký.
Jmenoval se Benno Löbl a narodil se před 320 lety - 15. srpna 1688 v Postoloprtech. Když mu bylo sedmnáct, vstoupil do benediktinského řádu. Ve Vídni pak vystudoval postupně filozofii, teologii a práva. Vrcholem jeho kariéry bylo křeslo opata slavného kláštera v Praze na Břevnově, vůbec nejstaršího mužského kláštera u nás. Funkci opata zastával v letech 1738 až 1751. Benno Löbl byl velkým přítelem Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který vyprojektoval rozsáhlou přestavbu břevnovského kláštera. Löbl podporoval rozvoj školství, plánoval také založení benediktinské akademie pro příslušníky šlechty, která se do té doby vzdělávala jen u jezuitů nebo ve šlechtických akademiích. Plány byly dotaženy až téměř k realizaci, ale nakonec vše skončilo kvůli válkám o rakouské dědictví. Ve své době byl předním mecenášem výtvarného umění. Výzdoba břevnovské prelatury za Löblova opatování nezaostávala za výzdobou reprezentačních ani soukromých prostor šlechtických paláců a zámků. Inicioval i stavbu nového klášterního hřbitova. Benno Löbl nechal také přestavět starou tvrz v Kladně na malý trojkřídlý zámeček, který se stal jeho rezidencí. Nechal si postavit i další rezidenci v Meziměstí nedaleko Broumova, kde byl další benediktinský klášter. Měl rád hostiny a divadelní představení. Z historických písemností vyplývá, že Benno Löbl spravoval české benediktinské kláštery velmi pečlivě a se svými podřízenými vycházel bez konfliktů. Portrét opata Löbla namaloval pro břevnovský klášter malíř Jan Petr Molitor, kterého shodou okolností sám Löbl povolal k práci na výzdobě kláštera. Benno Löbl zemřel v Praze 2. prosince 1751. Kilián Ignác Dientzenhofer zemřel deset dní po něm..
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Metnarovi radí ve Sněmovně někdejší výrazný muž ČSSD, o kterém Babiš mluvil jako o kmotrovi
-
Odpor v Rusku nevymřel. Lidé ‚mikroprotestují‘ nošením ukrajinských symbolů i heslem na wifi
-
Kupka, nebo Ivan? Občanští demokraté si vyberou nového předsedu i zbytek vedení, pouze z mužů
-
Týdeník iROZHLASu: divadlo ve Sněmovně, americká rozbuška i příběh jeskyňáře, kterému podjela noha