Nepohodlný anarchista Václav Krampera

Václav Krampera se narodil přes sto třiceti lety - 17. června 1878 na Kladně. V dospělosti se vydal na sever Čech. Stal se členem radikálního hnutí Omladina, které se snažilo ovlivnit rakouskou politiku řadou státoprávních a nacionálních reformních požadavků. Krampera se roku 1900 účastnil hornické stávky, a když musel ze severních Čech odejít, odcestoval do Vestfálska. Ani v tamním uhelném revíru ale nepobyl dlouho a byl opět vypovězen. V Čechách práci nenašel a usadil se ve Vídni, kde mimo jiné krátce pracoval jako kočí pro vydavatelství Stanislava Kostky Neumanna. Roku 1907 začal Krampera vydávat noviny s názvem Dělnické plameny, ale když zanikly, vrátil se do Čech. Na podzim 1907 se stal jednatelem čerstvě založené Hornické federace v Duchcově a redaktorem Hornických listů. Za odbojné, z tehdejšího pohledu anarchistické články v novinách šel Krampera dvakrát do vězení a už v lednu 1909 práci žurnalisty opustil. Zamířil do Švýcarska. V Curychu zametal ulice a scházel se s ruskými revolucionáři; krátce pobýval v Paříži. Po opětovném návratu do Čech se pohyboval mezi tehdy takzvanými "anarchisty", i když dnešníma očima to byla spíše pivní parta kolem buřiče Františka Kellnera a spisovatele Jaroslava Haška. A spolu s Frantou Sauerem - ano, tím Sauerem, který v roce 1918 organizoval strhnutí mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze - tedy s tímto Sauerem pašoval Václav Krampera cukerín. V dubnu 1914 začal Krampera vydávat časopis Český kraj, ale vše zmařila světová válka. Tu prožil v internaci v rakouském Göllesdorfu, kam stát umístil všechny nepohodlné elementy. Společně s ním tam byl například anarchista, pozdější ministr výživy, národní socialista a nakonec komunista Bohuslav Vrbenský. Počátkem roku 1918 rakouský aparát internované politické odpůrce propustil a Krampera se ihned zapojil do protirakouského odboje. Hned po vzniku samostatného státu založil České pokrokové sdružení, které propadlo ve volbách v roce 1919. Od ledna 1922 do července 1926 vydával vlastní časopis Havíř. Po jeho zániku působil v mostecké redakci národoveckého časopisu Stráž na severu a byl také odborářským tajemníkem České obce dělnické. Onemocněl ale zákeřnou nemocí a v roce1936 v Praze zemřel. Václav Krampera svými názory vadil jak prvorepublikové extrémní levici, tedy komunistům, tak německým nacionalistům v pohraničí. Jinak bezchybně fungující mašinérie nacistického aparátu měla zřejmě zastaralé informace, když přišlo Kramperu 16. března 1939 zatknout Gestapo. To už byl Krampera dva a půl roku po smrti.