Nejstarší středoevropský kostel
Jeden z velkomoravských kostelíků se dochoval až do dnešních dnů. A nikdo o tom netušil.
Ještě nedávno se uvádělo, že jedinou dochovanou stavbou velkomoravského původu a zároveň nejstarší kostelní stavbou na území bývalého Československa je rotunda svatých Petra a Pavla na středočeské Budči. Stavebněhistorický průzkum prokázal, že byla postavena za Spytihněva I., na přelomu 9. a 10. století, mezi lety 895 až 915. Ze všech ostatních krásných a slavných velkomoravských kostelů zbylo nanejvýš jen poškozené základové zdivo. Jenže, jak se zdá, jeden z nich přece jen stát zůstal. Je tak nenápadný, že to až donedávna vůbec nikoho nenapadlo.
Kostelík sv. Margity Antiochijské stojí nedaleko západoslovenské obce Kopčany. Svými rozměry opravdu nijak neoslňuje - na délku měří necelých devět a na šířku jen pět metrů. Obecně byl sice považován za stavbu z 9. až 11. století, ale nikdo si ho nespojoval s velkomoravským obdobím; až do roku 1994 dokonce vůbec nebyl památkově chráněný. K ohromujícímu zjištění o stáří této památky vedly rekonstrukční práce, zahájené v roce 1999, a následný archeologický výzkum. Ten přinesl v letošním roce objev tří hrobů, v jejichž výbavě se nalezly typické velkomoravské pozlacené knoflíky a náušnice, pocházející z 9. století. Podle archeologů je přitom nepochybné, že mrtví byli do těchto hrobů uloženi až po dobudování kostela. Jinými slovy - kostel sv. Margity Antiochijské stál u Kopčan nejpozději v 9. století. Odborníci také upozorňují na zcela mimořádné dochování starého zdiva - až z 80 procent je totiž stavba kostelíka původní. Vzpomeneme-li si, jak dnes vypadají ostatní velkomoravské kostely, nezbývá než konstatovat, že kostel u Kopčan zůstal stát jen podivným řízením osudu nebo zázrakem. Slovenští památkáři a ministerstvo kultury teď usilují o to, aby byl zapsán do seznamu kulturních památek UNESCO. Není divu - je to nejstarší dochovaný kostel v celé střední Evropě.
Frederik Velinský
Podle zprávy ČTK a prvního svazku Velkých dějin zemí Koruny české (do roku 1197) od Marie Bláhové, Jana Frolíka a Nadi Profantové (Praha - Litomyšl, 1999).
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik
-
Radši bych zchudl, než abych tady měl africké a islámské migranty a bál se vyjít ven, říká Okamura
-
Nevhodné, nefér a nebezpečné, Petr Pavel odsoudil kampaň ANO i Spolu do Evropského parlamentu
-
Požár, který u Berouna hořel 50 hodin a způsobil škody za 1,8 miliardy, založil člověk, zjistili hasiči