Nejstarší středoevropský kostel
Jeden z velkomoravských kostelíků se dochoval až do dnešních dnů. A nikdo o tom netušil.
Ještě nedávno se uvádělo, že jedinou dochovanou stavbou velkomoravského původu a zároveň nejstarší kostelní stavbou na území bývalého Československa je rotunda svatých Petra a Pavla na středočeské Budči. Stavebněhistorický průzkum prokázal, že byla postavena za Spytihněva I., na přelomu 9. a 10. století, mezi lety 895 až 915. Ze všech ostatních krásných a slavných velkomoravských kostelů zbylo nanejvýš jen poškozené základové zdivo. Jenže, jak se zdá, jeden z nich přece jen stát zůstal. Je tak nenápadný, že to až donedávna vůbec nikoho nenapadlo.
Kostelík sv. Margity Antiochijské stojí nedaleko západoslovenské obce Kopčany. Svými rozměry opravdu nijak neoslňuje - na délku měří necelých devět a na šířku jen pět metrů. Obecně byl sice považován za stavbu z 9. až 11. století, ale nikdo si ho nespojoval s velkomoravským obdobím; až do roku 1994 dokonce vůbec nebyl památkově chráněný. K ohromujícímu zjištění o stáří této památky vedly rekonstrukční práce, zahájené v roce 1999, a následný archeologický výzkum. Ten přinesl v letošním roce objev tří hrobů, v jejichž výbavě se nalezly typické velkomoravské pozlacené knoflíky a náušnice, pocházející z 9. století. Podle archeologů je přitom nepochybné, že mrtví byli do těchto hrobů uloženi až po dobudování kostela. Jinými slovy - kostel sv. Margity Antiochijské stál u Kopčan nejpozději v 9. století. Odborníci také upozorňují na zcela mimořádné dochování starého zdiva - až z 80 procent je totiž stavba kostelíka původní. Vzpomeneme-li si, jak dnes vypadají ostatní velkomoravské kostely, nezbývá než konstatovat, že kostel u Kopčan zůstal stát jen podivným řízením osudu nebo zázrakem. Slovenští památkáři a ministerstvo kultury teď usilují o to, aby byl zapsán do seznamu kulturních památek UNESCO. Není divu - je to nejstarší dochovaný kostel v celé střední Evropě.
Frederik Velinský
Podle zprávy ČTK a prvního svazku Velkých dějin zemí Koruny české (do roku 1197) od Marie Bláhové, Jana Frolíka a Nadi Profantové (Praha - Litomyšl, 1999).
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trumpovi vyslanci v Kremlu. Witkoff a Kushner jednají s Putinem, řeší i Radu míru
-
NATO je zpátky. Rutte přehrál evropské státníky o třídu, říká Landovský o dohodě s Trumpem
-
Zajíček: Bytostným zájmem Česka je na Trumpovy kroky reagovat. Každá změna cel firmy zneklidňuje
-
Česko dostalo pozvánku do Trumpovy Rady míru. Stanovisko k členství připraví resort zahraničí