Nebezpečný komár v Evropě a české přístroje u měsíců Jupitera

Jednou z nejaktivnějších vulkanických oblastí světa je poloostrov Kamčatka na ruském Dálném východě. Tyčí se tam přes dvě stovky vyhaslých vulkánů a 29 aktivních sopek. Nedávno se připomněla nejsevernější z nich, skoro 3300 metrů vysoká sopka Šiveluč. Vychrlila sloup popela, který vystoupal až do výše sedmi kilometrů. Výbuch doprovázely otřesy půdy. V blízkém okolí sopky nikdo nežije, takže nedošlo k žádným škodám.

V přírodě Evropy stále přibývá nepůvodních rostlin i živočichů. Viníky jsou lidé, kteří se čile přesouvají a také obchodují po celé planetě. V Nizozemsku se například vinou rostoucího globálního obchodu s ojetými pneumatikami uchytil nebezpečný komár Aedes aegypti. Tito komáři přenášejí žlutou zimnici a virové horečky dengue a chikungunya. Jejich výskyt není právě žádoucí. Podobných nepříjemných „imigrantů“ je však v Evropě mnohem víc.

Nejrozsáhlejší jeskynní systém Ruska, Botovskou jeskyni na horním toku Leny v Irkutské oblasti, si kromě současných jeskyňářů oblíbil před pěti tisíci lety jeden místní lovec. Jeho oblíbenou trasu se podařilo rekonstruovat podle sazí z pochodní, otisků rukou na stěnách a stop v měkké jeskynní půdě. Dokonce po sobě nechal jednoduchý plánek chodeb, vyrytý do kamene. Proč lovec do jeskyně chodil, to je tak trochu záhada. Snad prý pro minerály.

Sonda JUICE a měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto|foto: ESA

V objevování planetek je jihočeská hvězdárna na Kleti druhá nejúspěšnější ze všech aktivních evropských observatoří. Svou první planetku objevili hvězdáři z Kletě už v roce 1977. Letos v lednu zaokrouhlili počet potvrzených objevů na rovnou tisícovku. Objevování nových planetek je přitom jen vedlejším produktem jejich hlavní činnosti, kterou je sledování asteroidů a komet s neobvyklými dráhami.

Evropská kosmická agentura rozhodla o vědeckém vybavení sondy JUICE, která se v roce 2022 vydá na průzkum Jupiterových měsíců Ganymed, Europa a Callisto. Podle České kosmické kanceláře se na vývoji jedenácti přístrojů budou podílet i naši vědci. Jeden z nich má například zkoumat interakci Ganymeda s magnetosférou Jupitera a měřením indukovaného magnetického pole prokázat případnou existenci podpovrchových oceánů – třeba na Europě.

Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 10/2013, 2. března.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.