Návrat do Núbie

Co naše egyptology k návratu do Núbie vedlo vysvětluje Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze .

Samozřejmě, i když se většina z nás zabývá typickou egyptologií na území moderního státu Egypt, pracujeme v Abúsíru a el-Hajezu, tak Súdán jako takový a středověká Núbie vždy hrály obrovskou roli ve vztahu Egypta k africkému vnitrozemí. Stejně tak je důležité na začátku říct, že na území starověké Núbie ve čtvrtém tisíciletí před Kristem vznikaly podobné mocenské útvary jako v Egyptě těsně před sjednocením. To, že starověký Egypt vznikl dříve, než nějaký sjednocený núbijský stát, byla možná do jisté míry náhoda. My jsme zhruba před dvěma lety ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, firmou INSET a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky vypracovali projekt, který byl založen na předpokladu, že se do moderního Súdánu vrátíme a začneme se zabývat historií starověké Núbie i archeologicky. V posledních letech se snažíme zkoumat starověký Egypt ne z hlediska jakýchsi artefaktů nebo ojedinělých nálezů, ale jako komplexní sociální, společenský a politický systém, který existoval v nějakém prostoru a v nějakém čase. Tam samozřejmě primární výzkum v Súdánu hraje obrovskou roli, protože, jak už jsem naznačil, v Súdánu od čtvrtého tisíciletí před Kristem existovaly velmi významné kultury a došlo tam několikrát ke vzniku a vývoji starověkého státu, takže v tomto ohledu se jedná o skutečně neprobádané pole.

Jak už jsme říkali na začátku, vám se podařilo v Súdánu získat koncesi hned na tři lokality najednou. Pojďme si je teď postupně představit a říci si, v čem tkví jejich největší význam. Co si od těchto lokalit slibujete?

My jsme měli obrovské štěstí, že si představitelé památkové péče v Súdánu ještě velmi dobře vzpomínají na naši práci a českou egyptologii odborně velmi oceňují, takže došlo k tomu, že jsme dostali povolení k práci na třech různých místech... První oblastí byla Sabaloka, což je území šestého nilského kataraktu, kde Nil protéká v délce několika kilometrů, možná deseti až patnácti, skalní soutěskou. Cílem prací v této oblasti byl detailní archeologický průzkum lokalit, které zde v minulosti vznikly a existovaly, v kombinaci s geologickým průzkumem starověkého koryta Nilu, protože jedna ze základních otázek starověkých civilizací v severovýchodní Africe je, jakým způsobem se vyvíjely v prostředí měnícího se klimatu a měnícího se toku Nilu. Což také, mimo jiné, byla česká parketa už v sedmdesátých letech, kdy profesor Verner, současný vedoucí našich prací v Abúsíru, se jako jeden z prvních zajímal o kolísání vodnatosti Nilu v průběhu posledních několika tisíc let. A dneska je ten trend zpátky, takže máme na co navazovat. Tu expedici vedla velmi úspěšně má mladší kolegyně Lenka Suková a expedice se mimo jiné účastnil i Geologický ústav Akademie věd v Praze zastupovaný Václavem Cílkem a Lenkou Lisou. Výsledky jejich práce se zpracovávají, nicméně už teď se zdá, že ta mise byla skutečně úspěšná, protože se mimo jiné povedlo přivézt do Čech na 60 kilogramů různých vzorků, získaných odběrem materiálu na lokalitách a především prací na profilech Nilu... Druhá lokalita je lokalita Usli, kterou před několika lety objevili naši súdánští kolegové, kteří našli na povrchu nebo těsně pod ním zlomky keramiky a torzo královské sochy. Tyto nálezy naznačovaly, že lokalita byla osídlená od třetího až do prvního tisíciletí před Kristem. Z písemných pramenů jsme věděli, že zde stál napatský chrám a palác a že zde bylo rozsáhlé osídlení, protože se jednalo o jedno z míst, kde mohl napatský panovník v prvním tisíciletí před Kristem přebývat cestou do Jebel Barkalu, kde bylo hlavní město tehdejší Napatské říše. My jsme tam pracovali zhruba měsíc. Byla to první plná archeologická sezóna, která byla koncentrována na dvě hlavní aktivity - na průzkum toho, co vůbec přežilo po starověkých kulturách v této oblasti a na vlastní archeologický výzkum chrámu, který se nám povedlo nalézt poměrně rychle. My jsme v současné době v polovině těch aktivit a doufáme, že na podzim se nám povede výzkum chrámu dokončit. Samozřejmě, není to chrám jako ve starověkým Egyptě, zachovaný do výšky několika metrů, jen půdorys se zbytky zdí zachovanými do výšky několika desítek centimetrů, ale přesto jsou tu velmi pěkné nálezy - zlomky reliéfů, hieroglyfických nápisů a zbytek žulové sochy panovníka 25. dynastie, jednoho z napatských panovníků, kteří žili někdy v 7. nebo 6. století před Kristem.

Kromě toho se vám podařilo objevit na území samotné vesnice Usli zbytky původního napatského města, především bloky kamene a čtyři dávno vyschlé studny... Jako Napatské království se označuje vláda několika panovníků 25. dynastie, první dynastie z počátku takzvané pozdní doby. Zmínění panovníci žili v této části Núbie, odkud ovládali i Egypt a část Předního východu, řadu století před Kristem. Co tu po nich zbylo?

Zanechali po sobě významné kulturní dědictví; například z doby Šabaky pochází takzvaný Šabakův kámen, což je památník memfidských kněží, který objasňuje tehdejší názory na vznik světa. Je to literární náboženský text, který má obrovský význam i pro naše dnešní chápání tehdejšího duchovního světa... No a když se dostanu k té třetí koncesi, kterou teprve připravujeme, je to práce v Kuru, kde jsme v době, kdy jsme v Súdánu pobývali, provedli několikadenní ohledání královských hrobek. Kuru je jedním z pohřebišť napatských panovníků. Dvě hrobky jsou zde krásně zdobené, ale vyžadují si určitý restaurační zásah, takže jsme pracovali na přípravě tohoto projektu. Zároveň jsme byli osloveni súdánskými kolegy, abychom připravili projekt výzkumu poslední zatím nevykopané pyramidy v této lokalitě. Jedná se o pyramidu, která je staticky velmi nestabilní a my jsme právě ve spolupráci se specializovanou firmou INSET a inženýrem Ludvíkem Hegrlíkem připravovali projekt na to, jak podzemí této pyramidy, které nebylo nikdy v moderní době prozkoumáno, zajistit a připravit zde plnokrevný archeologický výzkum. Takže s jeho zkušenostmi z oblasti důlního inženýrství plánujeme na příští rok, pokud se nám podaří sehnat potřebné finanční prostředky, výzkum jedné z posledních hrobek súdánského krále, která ještě nebyla prozkoumána. Jedná se o velmi ambiciozní projekt a uvidíme do budoucna, co se nám povede a co ne.

Už dlouhá léta pravidelně jezdíte pracovat do Egypta, především na území dvou českých koncesí v Abúsíru a el-Hajezu. Během působení Československého a později Českého egyptologického ústavu jste si v Egyptě vybudovali solidní zázemí a získali řadu stálých spolupracovníků, třeba i z řad místních obyvatel - egyptských vesničanů. Jaké zázemí vám ve srovnání s Egyptem nabízí Súdán?

V Súdánu již také proběhla jarní část letošní expedice. Naši odborníci během ní odebírali geoarcheologické vzorky v Usli a také se věnovali 3D skenování v Národním archeologickém muzeu Súdánu v jeho hlavním městě Chartúmu. Jak se to podařilo a k čemu je vlastně takové skenování dobré?

Co vás na území starověké Núbie čeká v nejbližší budoucnosti?

Držme našim badatelům palce, ať jim i výzkumy v Súdánu přinesou alespoň tolik báječných objevů, jako jejich dlouholetá práce v egyptském Abúsíru nebo oázách Západní pouště.

Vysíláno v Planetáriu č. 07/2010, 13. - 19. února
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (15:33).