Nádherné fotky pod vodou se dají dělat i s obyčejným fotoaparátem
Tančící klaun, majestátní perutýn nebo makrely, které proplouvají mořem s otevřenou tlamou. I to jsou úlovky, které si ze společných cest za mořskými obyvateli vozí Vladimír Tauer a Miluše Škramlíková z Litvínova.
„Nemusíte mít žádné drahé vybavení. My jsme začínali s foťákem za tři tisíce a i po deseti letech s ním klidně fotíme,“ prozradil Tauer na besedě, která se konala v galerii, ve které jsou teď právě jejich fotky vystaveny. „Stačí obyčejný foťák, pouzdro a chuť.“
Všechny vystavené snímky vznikají z hladiny při pouhém šnorchlování. Žádné hluboké ponory, žádné složitosti. Brýle, šnorchl, maximálně lehký neopren.
Fotit pod vodou může každý!
„Fotit pod vodou může každý. Jen je potřeba myslet na pár věcí,“ říká Tauer. Základní pravidlo je, fotit ryby zblízka. „Pod vodou se ztrácí červená. Každý metr vody vám sebere tolik červeného odstínu, že všechno začíná být nazelenalé.“
Rada tedy zní, fotit hodně zblízka. „Všechny naše fotky jsou tak z jednoho metru,“ vysvětluje fotograf amatér.
S barvami vám následně může pomoci i úprava počítači. Základ je ale dobrá fotka, dobrý záběr. „Důležité je i světlo. Ve stínu dobrou fotku neuděláte.“
Pokud chcete mít hezké fotky a potěšit své děti, foťte klauny. Tahle červenooranžová rybka známá jako pohádkový Nemo, je prý nejlepší mořská modelka. „Oni si svou sasanku chrání, a proto vyrážejí proti vám. Díky tomuhle zastrašovacímu tanečku se dají nádherně fotit,“ vysvětluje Tauer. Nádherné je podle něj i setkání s delfíny.
Podívat se na svět pod hladinou můžete, aniž byste se namočili. Výstava v litvínovské galerii Radniční sklípek potrvá do 4. Června. A zatímco vy se budete kochat fotkami, Vladimír Tauer a Miluše Škramlíková už teď pracují na tom, aby měli co vystavovat i v budoucnu. Už od soboty se zase potápějí v Egyptě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
