Nacistické pronásledování Židů v Sudetech
Před časem jsem v Severočeském Atlasu chválil pražské nakladatelství Argo za jeho edici Historické myšlení.
Zejména pak knížka Češi a jejich komunismus, jejímž autorem je Francois Mayer, musela každému čtenáři poskytnout luxus, jakého se mu běžně nedostává: možnost podívat na události v našem českém koutku Evropy očima někoho mimo naši kotlinu. A to je vždy přinejmenším inspirativní.
Ve stejném duchu je pak nutné chválit nakladatelství Argo za další počin z edice Historické myšlení – za čerstvou novinku v podobě knížky s dlouhým názvem: Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v Říšské župě Sudety v letech 1938 až 1945. Autorem je tentokrát mladý německý historik Jörg Osterloh, který se systematicky věnuje moderním německým dějinám. Knížka, kterou během podzimu vydalo pražské Argo, vyšla v Mnichově v roce 2006 a je to vlastně autorova doktorská prace. Tomu odpovídá nejen až ohromující pečlivost v detailech, ale také impozantní poznámkový aparát – z téměř osmisetstránkové publikace představuje bezmála polovina stran poznámky, přílohy, mapy a tabulky.
Jörg Osterloh zpracoval téma, které je důležité pro Němce i pro nás. Pro nás proto, že události, k nimž v letech druhé světové války docházelo v území, násilně připojeném k Německu, se v našich učebnicích dějepisu nemluví téměř vůbec a serioznější publikace na toto téma až na výjimky neexistují. Tak nějak jsme si zvykli vytěsňovat toto období z našeho povědomí: zkrátka vše, co se tam dělo, bylo špatné a hrozné – a tečka. Výsledkem je, že o skutečných dějinách českého pohraničí v období od října 1938 do května 1945 nevíme téměř nic. A podobně složité to mají Němci: násilně obsazené území se po roce 1945 stalo opět součástí Československa a pro dějiny Německa jakoby ztratilo význam. Psát za těchto okolností ještě o tom, jakým způsobem v této oblasti pronásledovali nacisté Židy, to už je rovnou poukázka do historického zapomnění. Jörg Osterloh to přesto udělal – a napsal dílo, které svojí přesvědčivostí téměř vyráží dech.
Systematicky mapuje počátky antisemitismu v Německu a u německy mluvících obyvatel českých zemí. Zabývá se i takovými detaily, jako je antisemitismus – skrytý nebo zjevný – v postojích německých politických stran v Československu. Knížka není jen rozborem toho, jak se k Židům chovali Němci, ale reflektuje také postoje židovského obyvatelstva a především to, jak se tyto postoje měnily s postupujícím časem po celých dvacet let první republiky a také později v době okupace pohraničí.
Zcela nová – a troufám si říci, že i objevná – bude pro českého čtenáře ta část knihy, ve které autor popisuje události v zabraném území po jeho připojení k nacistickému Německu. Pro Němce bylo určitě bolestné zjištění, když museli číst o tom, jak se kde kdo v Sudetech bez zábran obohacoval takzvanou arizací židovského majetku – a nejen to, tahle možnost přijít levně k tomu, co bylo dílem mnoha generací, vyvolal velký zájem i mezi takzvanými „říšskými Němci“, tedy Němci ze starých německých zemí, kteří se do Sudet hrnuli pro židovský majetek. Je jasné, že z toho těžili nejen jednotlivci, ale často i firmy. V závěru knížky se Jörg Osterloh zabývá ještě tragickým obdobím deportací Židů do Terezína a později do vyhlazovacích táborů v Polsku, kde naprostá většina z nich zahynula.
Z pera německého historika vzešla úctyhodná práce. Jak už jsem říkal – nepostrádá stránky nových detailních informací, a k těm obecně známým nabízí Jörg Osterloh buď nové pohledy nebo alespoň kritický rozbor. Troufám si tvrdit, že společně s publikací Wolkera Zimmermanna Sudetští Němci v nacistickém státě, na jejímž vydání se v roce 2001 podílelo také nakladatelství Argo, se knížka Jörga Osterloha Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v Říšské župě Sudety v letech 1938 až 1945 stane základními publikacemi pro studium tohoto období v českém pohraničí, publikací, která – i s ohledem na složitost a citlivost tématu – zřejmě v blízké době nenajde sobě rovnou. Je smutné, že těmto tématům se česká historiografie v podobné šíři a kvalitě vyhýbá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Piráti poprvé mimo Sněmovnu, ukazuje volební model agentury NMS. Hnutí ANO a Spolu posilují
-
‚Problém opět neřeší systémově.‘ Prezident Pavel vetoval novelu o zvýšení platů veřejných činitelů
-
Do dětského domova jsem se dostal náhle po smrti babičky, jsem tam jen rok, říká 12letý Samuel
-
Evropa nemá u jednání co dělat. Proč je tam zvát, když by chtěli, aby válka pokračovala, říká Lavrov