Nacistické pronásledování Židů v Sudetech

Zejména pak knížka Češi a jejich komunismus, jejímž autorem je Francois Mayer, musela každému čtenáři poskytnout luxus, jakého se mu běžně nedostává: možnost podívat na události v našem českém koutku Evropy očima někoho mimo naši kotlinu. A to je vždy přinejmenším inspirativní.
Ve stejném duchu je pak nutné chválit nakladatelství Argo za další počin z edice Historické myšlení – za čerstvou novinku v podobě knížky s dlouhým názvem: Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v Říšské župě Sudety v letech 1938 až 1945. Autorem je tentokrát mladý německý historik Jörg Osterloh, který se systematicky věnuje moderním německým dějinám. Knížka, kterou během podzimu vydalo pražské Argo, vyšla v Mnichově v roce 2006 a je to vlastně autorova doktorská prace. Tomu odpovídá nejen až ohromující pečlivost v detailech, ale také impozantní poznámkový aparát – z téměř osmisetstránkové publikace představuje bezmála polovina stran poznámky, přílohy, mapy a tabulky.
Jörg Osterloh zpracoval téma, které je důležité pro Němce i pro nás. Pro nás proto, že události, k nimž v letech druhé světové války docházelo v území, násilně připojeném k Německu, se v našich učebnicích dějepisu nemluví téměř vůbec a serioznější publikace na toto téma až na výjimky neexistují. Tak nějak jsme si zvykli vytěsňovat toto období z našeho povědomí: zkrátka vše, co se tam dělo, bylo špatné a hrozné – a tečka. Výsledkem je, že o skutečných dějinách českého pohraničí v období od října 1938 do května 1945 nevíme téměř nic. A podobně složité to mají Němci: násilně obsazené území se po roce 1945 stalo opět součástí Československa a pro dějiny Německa jakoby ztratilo význam. Psát za těchto okolností ještě o tom, jakým způsobem v této oblasti pronásledovali nacisté Židy, to už je rovnou poukázka do historického zapomnění. Jörg Osterloh to přesto udělal – a napsal dílo, které svojí přesvědčivostí téměř vyráží dech.
Systematicky mapuje počátky antisemitismu v Německu a u německy mluvících obyvatel českých zemí. Zabývá se i takovými detaily, jako je antisemitismus – skrytý nebo zjevný – v postojích německých politických stran v Československu. Knížka není jen rozborem toho, jak se k Židům chovali Němci, ale reflektuje také postoje židovského obyvatelstva a především to, jak se tyto postoje měnily s postupujícím časem po celých dvacet let první republiky a také později v době okupace pohraničí.
Zcela nová – a troufám si říci, že i objevná – bude pro českého čtenáře ta část knihy, ve které autor popisuje události v zabraném území po jeho připojení k nacistickému Německu. Pro Němce bylo určitě bolestné zjištění, když museli číst o tom, jak se kde kdo v Sudetech bez zábran obohacoval takzvanou arizací židovského majetku – a nejen to, tahle možnost přijít levně k tomu, co bylo dílem mnoha generací, vyvolal velký zájem i mezi takzvanými „říšskými Němci“, tedy Němci ze starých německých zemí, kteří se do Sudet hrnuli pro židovský majetek. Je jasné, že z toho těžili nejen jednotlivci, ale často i firmy. V závěru knížky se Jörg Osterloh zabývá ještě tragickým obdobím deportací Židů do Terezína a později do vyhlazovacích táborů v Polsku, kde naprostá většina z nich zahynula.
Z pera německého historika vzešla úctyhodná práce. Jak už jsem říkal – nepostrádá stránky nových detailních informací, a k těm obecně známým nabízí Jörg Osterloh buď nové pohledy nebo alespoň kritický rozbor. Troufám si tvrdit, že společně s publikací Wolkera Zimmermanna Sudetští Němci v nacistickém státě, na jejímž vydání se v roce 2001 podílelo také nakladatelství Argo, se knížka Jörga Osterloha Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v Říšské župě Sudety v letech 1938 až 1945 stane základními publikacemi pro studium tohoto období v českém pohraničí, publikací, která – i s ohledem na složitost a citlivost tématu – zřejmě v blízké době nenajde sobě rovnou. Je smutné, že těmto tématům se česká historiografie v podobné šíři a kvalitě vyhýbá.