Na výsypkách na Mostecku vznikají cyklostezky a lesy. Ekologové ale chtějí víc míst ponechat volné přírodě

14. květen 2021
Informace ze severu Čech
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mufloni na výsypce lomu ČSA

Na výsypkách po hnědouhelných lomech na Mostecku vznikají cyklostezky, lesy nebo zemědělská půda. Podle některých ekologů by se ale měly zvětšit plochy, které těžaři neupraví a nechají přírodu, aby si s nimi poradila sama. Objevují se tam totiž například chráněné druhy živočichů nebo rostlin. Těžební firmy ale musí většinu vytěžených území proměnit v souladu s plánem rekultivace, který vznikal před desítkami let.

„Tady ta výsypka má 1 200 hektarů, přitom tyhle sukcesní plochy mají 554 hektarů,“ říká Milan Fraštia, který má rekultivace v Severočeských dolech na starosti. Podle něj na Radovesické výsypce činí podíl ploch, na kterých se příroda obnovuje bez zásahu člověka, necelých pět procent.

Plán na obnovu plochy kolem Radovesické výsypky, který musí těžaři dodržet, vznikal v 70. letech 20. století. Tehdy se s přirozenou obnovou ploch příliš nepočítalo.

Silnice přes Radovesickou výsypku

„Byli jsme striktně vázáni na to, dodržet ty druhy rekultivací – to znamená zemědělská, lesní, vodní,“ vysvětluje Fraštia.

Na více než 50 hektarech přirozené obnovy výsypky evidují ochránci přírody téměř šest desítek vzácných druhů živočichů a rostlin. Ekologové by proto v podobných případech rádi plochu pro takzvanou přirozenou sukcesi ještě zvětšili, například až na čtvrtinu z plochy výsypky – podle toho, o jak velké území se jedná.

„Po té těžbě vznikají zajímavé lokality už vlastně na tom holém substrátu, které jinde v té krajině moc útočiště nenacházejí,“ konstatuje odborní na přírodě blízké rekultivace Jiří Řehounek.

00606701.jpeg

Podle Markéty Hendrychové z České zemědělské univerzity se těžaři musejí ze zákona držet plánu sanace a rekultivace a vracet do krajiny především lesy a zemědělskou půdu. Přesto se podle ní těžebním společnostem daří v posledních letech způsob, jak řešit plochy s přirozenou obnovou přírody. „Snaží se tam ty trochu zajímavé lokality udržet, pokud se tam vyvinou, než se to území začne rekultivovat,“ upřesňuje.

Rekultivace výsypek v Česku prošly za posledních třicet let velkým vývojem. Přibývá ploch, kde se příroda zotavuje sama. Podle Markéty Hendrychové se ale plány na přirozenou obnovu přírody často nelíbí úředníkům, kteří se na schvalování rekultivací podílejí.

„Možná se bojí, že to není něco běžného. Myslím si ale, že pokud se správní orgány, jako třeba Agentura ochrany přírody a krajiny, do toho opře, tak by to nemusel být problém,“ věří Hendrychová.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související