Na východ od Greenwiche: Přijetí jednotného času ve střední Evropě

Když nasednete do vlaku (nebo do auta) a pojedete na konec naší země, anebo přejedete hranice k našim sousedům, všude bude platit stejný čas. Když pojedete tak daleko, že přejedete nějaké časové pásmo, tak si prostě posunete hodinky – pokud to neumějí samy – o hodinu dopředu nebo dozadu, podle toho, jestli jedete na východ nebo na západ. Přitom ještě docela nedávno to tak snadné nebylo.

Váš čas není náš aneb Zmatek nad zmatek

Královská observatoř v Greenwichi, dnes městském obvodě na jihovýchodě Londýna|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Časová pásma jsou svázána se stanovením greenwichského poledníku jako nultého. Potřebu nultého poledníku měli už starověcí kartografové. Staří Řekové ho umístili na ostrov Rhodos, Ptolemaios ho ve 2. století posunul na Kanárské ostrovy, o kterých si myslel, že leží na konci světa. Arabští učenci ho zase vedli kousek od Bagdádu. Renesanční západoevropští kartografové inspirováni Ptolemaiem nultý poledník vedli nejzápadnějším ostrovem Kanárů, ostrovem Ferro. Ovšem mnohé země orientovaly své mapy podle svých vlastních poledníků. Tak třeba Prusko považovalo za řídící poledník ten, který procházel Königsbergem, tedy dnešním Královcem. Rusko zase mělo za zásadní poledník protínající Petrohrad. Patrně nepřekvapí, že za francouzské buržoazní revoluce Francie, která patřila původně ke skupině ferrského poledníku, stanovila jako nultý poledník – ten pařížský.

Nejednotný nultý poledník neznamenal nejen nejednotu v kartografii: každá velká země měla svůj systém souřadnic, ale také nejednotu v měření času. V každé zemí platil místní čas vycházející z místní polohy slunce. Průmyslová revoluce si vynutila sjednocení. Důvodem byla především železnice, která v 2. polovině 19. století protkala Evropu a severní Ameriku. Při delším cestování aby člověk neustále přetáčel hodinky. A nejen při delším. Stačilo objet Bodamské jezero, na jehož březích leželo pět států: Badenské knížectví, Württembersko, Bavorské království, Rakousko-Uhersko a Švýcarsko. V každé zemi měli jiný čas, takže cestující, pokud chtěli mít ten správný, si museli stále posouvat hodinky. Ale copak hodinky, v první řadě šlo o jízdní řády, do kterých rozličné časy vnášely chaos.

Nejslavnější poledník a 24 pásem

V roce 1884 se proto ve Washingtonu sešli zástupci 26 zemí a dohodli se, že celý svět bude za nultý poledník považovat ten, který prochází britským Greenwichem. Jednak podle něj byla orientována většina námořních map, a navíc vedl observatoří, což byla jedna z podmínek pro nultý poledník. Zároveň byl přijat tzv. světový den, to znamená den, který začíná o půlnoci v Greenwichi a trvá 24 hodin. Na základě stanovení globálního nultého poledníku a globálního dne bylo v následujících letech podle dřívějšího návrhu kanadského inženýra Sanforda Fleminga vytvořeno 24 časových pásem. Jednotlivé země na tento systém postupně přecházely. Francii se samozřejmě nelíbilo, že nultý poledník prochází Anglií, a tak docela dlouho trucovala a řídila se svým pařížským poledníkem.

Hodiny jednotného času ze sbírek Národního technického muzea|foto:Národní technické muzeum v Praze

Střední Evropa, jak už jsme říkali, přestoupila na tento systém v dubnu 1893, kdy tu byl zaveden středoevropský čas. Už o dva roky dříve se jím řídily rakousko-uherské dráhy a pošty. Středoevropskému času se tehdy také říkalo görlitzký. A to proto, že jde o čas 15. poledníku východní délky, který prochází městem Görliz, ležícím v Sasku v oblasti Lužice. Dnes městem vede hranice mezi Polskem a Německem. Poledník je vyznačen v tamním parku a zdobí ho pěkný pískovcový pomník. Pak poledník překračuje řeku Nisu a přes polské území pokračuje k nám. Kousek od obce Andělka ve Frýdlantském výběžku vede přes Horní Hanychov, Kamenné Zboží na Nymbursku až do Jindřichova Hradce, kde je na tamním náměstí vyznačen, a odtud dál po kraji Staňkovského rybníka do Rakouska. Nedaleko Kouřimi přetíná 15. poledník 50. rovnoběžku. Tento průsečík je astronomickým středem České republiky a používá se například pro výpočet východu a západu Slunce.