Na Slovensku téměř 15 tisíc dětí vyrůstá mimo rodinu. Péči jim poskytují Centra pro děti a rodiny
Pokud byste na Slovensku hledali dětské domovy, nenajdete je. Loni totiž změnily název. Jak nyní fungují Centra pro děti a rodiny zjišťoval Miroslav Strelec.
Na Slovensku žije mimo vlastní rodinu téměř 15 tisíc dětí. Přitom každé dítě touží po trvalé vazbě na své příbuzné. Jak říká předseda společnosti Přátelé dětí z dětských domovů Jozef Mikloško, umístění do Centra pro děti a rodiny by nemělo být trvalým řešením pro žádné dítě:
„Za prvé je potřeba zvážit perspektivu dítěte v souvislosti s bydlením. Pokud existuje šance, že by se mohlo vrátit zpět do rodiny, pracuje se s tím. Pokud je tu možnost návratu k příbuzným nebo šance života v náhradní rodině, komunikuje se s nimi. Pokud je ale perspektiva slabší a šance návratu do rodiny je mizivá, pracujeme individuálně tak, abychom dítěti rodinu do jisté míry nahradili. Nazvěme se třeba rodinou buňkou – pět až šest dospělých, se kterými je dítě v každodenním kontaktu.“
Rom Pavel Brynzák svoji matku nikdy nepoznal. Společně s bratrem od mala žili v dětských domovech v Košicích a v Dobšiné.
„Jako malý jsem se neměl špatně, možná i proto, že jsem se dobře přizpůsobil. I když rodiče nikdy nepoznáš, v podvědomí je přesto máš. Zůstáváš proto choulostivý co se týče některých poznámek ze strany dospělých – například že si ničeho nevážíš.“
Žít jako doma
Do zrekonstruovaných prostor Centra pro děti a rodiny v Nitře se v nejbližší době přestěhuje více jak dvacet klientů z bývalého dětského domova. Dvě skupiny dětí mají v zařízení k dispozici vlastní pokoje, obývák, kuchyň a jiné příslušenství. Mohou tu proto žít stejně jako v běžném bytě. Více ředitelka centra Ľubica Dragúňová:
„Mají svoji kuchyň, ve které si sami vaří, mají vlastní pračku. Vychovatel se o ně stará tak, jako by to byl jejich rodič, jen má namísto dvou dětí svěřenců deset.“
Centrum sídlí v prostorách po bývalé mateřské škole. Ta byla před 24 lety přebudovaná na kojenecký ústav a následně na dětský domov. Dnes tu žijí děti ve věku od 6 do 25 let. Důležitou součástí je práce s rodinou, čili ambulantní forma pomoci.
„Spousta dětí se dá zachránit tak, že nemusí přejít na pobytovou formu, tedy do sdíleného bytu v centru.“
Centrum pro děti a rodiny v Nitře má momentálně rozpracovaných 15 rodin, kterým se snaží pomoci tak, aby děti mohly zůstat doma a nemusely být odloučené od svých blízkých. Centra pro děti a rodiny plní kromě úlohy někdejších dětských domovů i funkci krizových středisek a resocializačních zařízení. Často pomáhají s drogovou závislostí či jinými problémy, které se v rodinách vyskytují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka