Na rozhraní Mostecka a Chomutovska má po těžbě uhlí vzniknout unikátní rozlehlá plocha divoké přírody
Na místě uhelného povrchového lomu ČSA na rozhraní Mostecka a Chomutovska by měla do 10 let vzniknout unikátní oblast divoké přírody. Počítá s tím návrh těžařské společnosti Severní energetická a Agentura ochrany přírody a krajiny. Existují ale i obavy některých místních – mají strach, že se z mnohahektarového pozemku stane jen neúrodná step.
„Normálně je to ponechané tomu samovolnému přírodnímu vývoji. Takový přístup je dnes trendem v celém světě. Má řadu benefitů – zejména tedy z pohledu té přírodní složky a z pohledu té aktuální klimatické změny, která probíhá,“ vysvětluje Michal Porteš z Agentury ochrany přírody a krajiny, proč bude po těžbě uhlí zhruba pětina rozlohy současného uhelného lomu ČSA ponechána přírodě bez výrazného zásahu člověka.
Jde o zhruba 11 kilometrů čtverečních. Drobné úpravy budou přesto nutné. „Bude docházet k malým dílčím zásahům, které jsou spojeny především s tím, že tady chceme chránit ty druhy, které jsou vázané na ta jednotlivá sukcesní stádia. Potřebujeme narušit tu plochu – to se dá dělat různými způsoby, například pastvou, pouštěním kopytníků,“ doplňuje Porteš.
Už teď, před ukončením těžby ochránci přírody v lomu ČSA nacházejí vzácné druhy ptáků, hmyzu i rostlin. „Je zde přes 270 zvláště chráněných živočichů, kteří jsou přímo vyjmenováni v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Jsou zde i druhy, které už nikde jinde v republice nežijí,“ uzavírá Proteš.
Obce teď mají čas na vznesení připomínek k plánu rekultivace
Těžba uhlí v lomu ČSA by měla skončit v roce 2025. Plán rekultivace schválila vláda zhruba před měsícem. Připomínky k němu vznesou obce, na jejichž katastru lom leží.
Je mezi nimi i Vysoká Pec na Chomutovsku. Nezávislý starosta Milan Čapek má už teď obavy, dodává ale, že jde o jeho vlastní pocity, nejde o stanovisko obce.
„Mám obavu, jestli ta sukcese bude doopravdy fungovat a tím výsledkem bude skutečně obnovená krajina. Určitě by tam měla proběhnout sanace těch sesuvných svahů a těch slojí, které dnes vybíhají na povrch. Obec jako samosprávní celek bude určitě účastníkem řízení a bude tam určitě dávat své připomínky,“ uvedl Čapek.
Kromě oblasti divoké přírody bude součástí řízené rekultivace na ploše současného lomu ČSA i vznik jezera. Napouštět by se mělo několik desítek let.
Související
-
Jedno z rypadel v lomu ČSA na Chomutovsku by se mohlo stát památkou. Vlastník lomu s tím nesouhlasí
Studenti architektury a pedagogové z Českého vysokého učení technického požádali o zařazení rypadla v lomu ČSA na Chomutovsku mezi památky. Podle nich je RK 500 unikátní.
-
Studenti architektury navrhli, jak by mohl vypadat hnědouhelný lom ČSA po ukončení těžby
Vyhlídkové věže, lanovky nebo monumentální vysoké stavby napříč jámou hnědouhelného povrchového lomu. Tak vypadají návrhy studentů architektury na proměnu krajiny lomu ČSA.
-
Na místě hnědouhelného lomu ČSA začne za tři roky vznikat obří jezero
Pod zámkem Jezeří vznikne jezero o rozloze více než 600 hektarů. Počítá s tím společnost Severní energetická, která představila plány na rekultivaci hnědouhelného lomu ČSA.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rektor VŠE: Jmenování Ševčíka proděkanem nepřispěje k uklidnění, ztíží i snahu zlepšit pověst
-
Ševčík se vrací do vedení fakulty VŠE. Nová děkanka si ho vybrala jako proděkana pro ekonomiku
-
Soud řeší potyčku řidičky s cyklistou. Žena zemřela dva dny po ní na vzácný syndrom ‚zlomeného srdce‘
-
Motoristy buduji jako pravicovou alternativu. Chceme nahradit pozice, které vyklízí ODS, říká Macinka