Na místě hnědouhelného lomu ČSA začne za tři roky vznikat obří jezero

24. červen 2021 08:57

Pod zámkem Jezeří na úpatí Krušných hor vznikne jezero o rozloze více než 600 hektarů. Počítá s tím společnost Severní energetická, která představila plány týkající se budoucnosti hnědouhelného povrchového lomu ČSA na rozhraní Mostecka a Chomutovska. Dobývání uhlí v něm skončí v roce 2024.

Kromě jezera mají být na místě i pozemky pro průmysl, bydlení nebo ekologické zemědělství.

„Lidé mohou do budoucna počítat s tím, že se tady vytvoří podmínky pro bydlení, to znamená tak, aby se sem člověk mohl v budoucnosti vrátit,“ říká uprostřed povrchového lomu ČSA Petr Lenc, generální ředitel společnosti Severní energetická.

Kromě jezera, které bude mít v porovnání s nedalekým mosteckým dojnásobnou rozlohu, se na území dnešního lomu počítá i s novou průmyslovou zónou nebo ekologickým zemědělstvím.

„Celoroční pěstování zeleniny – to znamená skleníky, celoroční provoz. Vznik průmyslové zóny – ne v těch velkých rozměrech, ale v menších, která bude zaměřená spíš tu na ekologickou výrobu. Dále by tam měla být energetiky – to znamná solární parky nebo výroba vodíku,“ vypočítává Lenc.

V současné době pracuje na dobývání uhlí v lomu ČSA zhruba 1 200 zaměstnanců. Až těžba skončí, chce Severní energetická až 80 procent z nich zaměstnat i nadále, ať už v rámci rekultivací, nebo na nedalekém lomu Vršany.

V prostoru velkolomu ČSA vzniknou kromě jezera i místa přirozené sukcese

Jezero pod zámkem Jezeří by se mohlo začít napouštět v roce 2024. Nad ním pak vzniknou stovky hektarů tzv. přirozené sukcese – tedy míst, kde se příroda bude obnovovat bez zásahu člověka.

Půjde o největší takovou plochu v rámci uhelných lomu v Česku.

„Ve velkém rozsahu to zatím nikde nebylo praktikováno – ve světě tedy ano, ale u nás v České republice ještě ne. Právě támhle ty partie, tam už to samovolně zarůstá. Ta nejcennější stanoviště nejsou ta zcela zarostlá, spíš jsou to taková, kde je obnažený substrát, velmi řídká vegetace. Tam právě se nacházejí třeba i polopouštní druhy nebo druhy, které běžně obývají spíš písčiny. Právě písčiny jsou nejohroženější biotop v rámci celé střední Evropy,“ vysvětluje Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity.

Finance na přeměnu krajiny a využití pozemků povrchového lomu ČSA ve výši 2,5 miliard chce Severní energetická získat formou dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související