Na Mostecku má jít k zemi 15 000 buků. Greenpeace se tomu snaží zabránit
Nejde si nevšimnout, že se v lesích na Mostecku hodně kácí. Nejčastěji pochází kácené dřevo ze vzrostlých a starých buků. Právě ty mizí ze zdejších lesů i přes odpor místních nebo ekologů. O kácení krušnohorských bučin si povídáme s Nikol Krejčovou z organizace Greenpeace.
Krušnohorské bučiny jsou unikátním lesem srovnatelným s například s jizerskohorskými bučinami. Zdejší bukové lesy jsou dokonce větší – spousta z nich je starší 120 let, někdy až 170 let.
Bučina je jedním z původních typů lesa, který se na našem území převážně nacházel, dokud do krajiny nezasáhl člověk. Pro ekologii jsou tyto lesy důležité proto, že v nich žije spousta vzácných druhů – obzvlášť takto staré lesy pomáhají udržovat biodiverzitu.
Když se řekne buk, tak si většina z nás vybaví tvrdé dřevo, které je dobré do kamen. „Buky jsou významné z mnoha důvodů. Například se dožívají až 400 let – díky tomu jsou schopné na sebe navázat mnoho organismů. Bukové lesy jsou světlejší než třeba smrkové, a tak se v nich vyvíjí i bylinné patro,” vysvětluje Krejčová.
Lesní hospodářství v Česku ustrnulo v čase
Kácení v lese je běžná a žádoucí věc. Je to druh hospodaření a lidstvo to dělá odjakživa. „Přes 200 let tu máme starý lesnický pohled, který se na les dívá jako na producenta dříví. Dnes už ale máme nároky na dřevo jiné a mnohem více toho o lese víme. Víme, že stromy jsou důležité i pro přírodu samotnou, a že se jejich nadměrným kácením připravujeme o přirozené obyvatelstvo lesa i o naše vlastní zážitky,” popisuje Krejčová.
Jaké druhy zvířat žijí ve krušnohorských bučinách? Zasáhl Ústecký kraj do problematiky kácení na Mostecku? A pomohla by Krušným horám nová chráněná krajinná oblast? To a mnohem více se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.