Na lovu exoplanet

Vědci totiž na hledání exoplanet nasazují v družicové astronomii stále silnější kalibry. Díky tomu se také podařilo nedávno objevit dosud nejmenší exoplanetu. Na svědomí to má kosmický teleskop COROT, který má ve zkratce svého názvu zašifrován hlavní cíl výzkumu - hledání exoplanet pomocí tzv. tranzitní metody.
Fígl spočívá v tom, že pokud je oběžná dráha vzdálené planety v příznivé poloze vůči Zemi, lze spatřit přechod planety přes hvězdu. Jasnost hvězdy se totiž v té chvíli sníží, a to lze dnešními přístroji velmi dobře změřit. Vědci pak sestaví diagram poklesu jasnosti dané hvězdy, ze kterého lze pak odvodit parametry planety. A právě tohle se povedlo zmíněnému COROTovi, po kterém teď zatím nejmenší známá exoplaneta převzala jméno - COROT-Exo-7b. Sluší se tedy představit ji.
Má průměr o něco menší než dvě Země. Kolem své mateřské hvězdy obíhá ovšem velmi blízko, takže se doslova griluje ve výhni, která ohřívá povrch planety na 1000 až 1500 stupňů Celsia. Vzhledem k této blízkosti trvá jeden rok na exoplanetě pouhých 20 pozemských hodin! Pro srovnání - Merkuru to kolem Slunce trvá 88 dní.
Výjimečnost této malé exoplanety je také v tom, že většina z více než 330 dosud známých exoplanet jsou plynní obři hmotností srovnatelní s Jupiterem, Neptunem, apod. Vědci na webových stránkách spaceref.com však zároveň upozorňují, že to není tím, že by se planety velikostí a hmotností srovnatelné se Zemí ve vesmíru snad nevyskytovaly. To jen naše technika není zatím na potřebné úrovni. Laťku však možná už brzy posune nový lovec exoplanet se špičkovou optikou - americká astronomická družice KEPLER. Její start je naplánován na 6. března a během následujících téměř čtyř let zaostří svou pozornost na část souhvězdí Labutě. Očekávání jsou velká - prý má objevit minimálně 50 exoplanet o stejném průměru jako Země.
Inu, nechme se překvapit.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.