Na kolech do Indie: z Arménie do Teheránu

16. srpen 2016

Zdravíme z Íránu. Omlouvám se za delší odmlku. S internetem je to tady trochu složitější. Navíc vypověděl službu počítač, čímž se mé pisálkovství značně komplikuje. Nemůžeme vás udržovat ve střehu ani přes Facebook z telefonu, neboť ten je tu zcela nefunkční. Naštěstí jsme alespoň sehnali a zprovoznili íránskou sim kartu s datovým balíčkem, tak píšu přes 3G.

Jsme v Teheránu. A jsme tři. Už asi týden si užíváme společnost Alberta, Španěla z galicijského Ourense, kterého jsme potkali v Arménii v Gorisu. Alberto vyrazil taky rovnou z domu na kole, tak má našlapáno o pár tisíc kilometrů víc. Každopádně je to sympaťák, a jelikož tráví dost času sám, jsme pro něj důležitou vzpruhou na další cestu.

My se necháváme chvíli vést heslem, které zní jako klišé, ale když se to dá opravdu zažít, je to moc příjemné: „Cesta je cíl“. Takže se odkláníme od našeho směru a sdílíme cestu s Albertem, který míří přes Írán do Turkmenistánu.

My se budeme muset stočit na jih, protože máme v plánu přeplout trajektem z Bandar Abbasu přes Perský záliv. Cestu tam ale chceme absolvovat vlakem, klimatizovaným. Jízda na těžko v teplotách, které směrem k jihu Íránu rapidně rostou, by byla o zdraví. Tak si užijeme kolo tady na severu a asi se podíváme ke Kaspickému moři.

Írán je zatím velmi příjemný, co se lidí a pocitu bezpečného cestování týče. Teploty jsou velmi vysoké, a když dosáhnou denního maxima, je třeba vyhledat stinný úkryt.

Na návštěvě u jedné íránské rodiny

Krajina je dost monotónní ‒ vyprahlá, hnědá. Takové jsou i hory ve výškách kolem 2 500 m n. m. Když se někdy krajina zazelená, znamená to blízkost lidského osídlení.

Spaní v Íránu? Zdarma u mešit

Na cestě mezi městy je možné nocovat zdarma u mešit. Výměnou za pas dostaneš klíče od kumbálku vybaveného dekami a polštáři. U mešity je vždy samozřejmě voda a turecké toalety, na kterých se dá i celkem obstojně „osprchovat“ hadicí, která je součástí každého záchodu.

Skvělé ve městech jsou parky, které jsou zelené, protože je pravidelně a úzkostlivě zavlažují. Sami Íránci mají ve zvyku v nich kempovat, takže je úplně v pořádku si tam postavit stan a přespat. Voda a toalety v blízkosti jsou také skoro pravidlem.

Jak jsem už naznačil, Íránci jsou velmi milí a „vděční“ za každého turistu. Často si tady připadáš jako atrakce. Ve městech tě lidé zastavují, ptají se, odkud jsi, kam cestuješ a hlavně, jak se ti líbí Írán či konkrétně jejich město. Pakliže potřebuješ nějak pomoci (třeba najít cestu) vždy se najde spousta lidí připravených se ti věnovat.

K cizincům jsou Íránci velmi pohostinní. V jedné vesnici jsme už spali u místních, kteří nás rovněž dosyta nakrmili. Tady v Teheránu nám poskytl azyl Reza, člen couchsurfingové komunity. Ubytoval nás všechny tři v sobotu kolem půlnoci. Ráno odešel do práce, takže o něm zatím nic nevíme.

Adrenalinová noční jízda Teheránem

Zuzka musí v Íránu chodit zahalená

Dnes asi vyrazíme do tepající metropole. Noční průjezd Teheránem na kole byl vysoce adrenalinový zážitek a pro dýchací cesty vydal tak za měsíc strávený v zakouřené putyce třetí cenové kategorie.

Řidiči aut tě míjejí o milimetry. Když tě předjíždějí, zpomalí často na tvoji rychlost a přes zatažené okénko na tebe halekají hesla jako „Welcome, mister“ nebo se ptají „Which is your country?“. A ty do toho dýcháš výfukové plyny náklaďáku supícího před tebou, šlapeš do kopce, zprava se na tebe řití další osobák nebo tě předjíždí motorka s řidičem volajícím rovněž některé ze zmíněných hesel. Zkrátka džungle.

Je to zábavné, je to jiné. Jen o Zuzku mám občas starost, protože těžké naložené kolo neovládá tak rychle a zručně. Většinou se jí snažím chránit vlastním tělem, to má pak ale zase strach ona o mě.

Cestu si zatím velmi užíváme. Veškeré strasti jsou plně kompenzovány mnohými slastmi a každodenním poznáváním nového.

Moc vás všechny zdravíme a myslíme na vás!

autor: ZigZagCycling
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.