Moskva a Petrohrad - dvě nádherné dcery matičky Rusi

„O Moskvě je asi zbytečné mluvit,“ pokračuje Gustav Bořík. „Moskva, to je od Rudého náměstí přes Kreml, muzea, Treťjakovskou galerii a jiné galerie, chrámy, paláce až třeba k divadlu a cirkusu. Musím říct, že z Moskvy jsem byl trochu rozpačitý. Nějak moc se mění. Rusko z ní chce vybudovat moderní super metropoli a asi se ta stará dobrá Moskva ztratí.“

Pověstné mauzoleum ale přetrvává. Mrakodrap Věž federace vám po dokončení nabídne mimořádný pohled na Moskvu z ptačí perspektivy.

„Když už budete v Moskvě, nenechte si ujít tzv. Zlatý kruh, jak tomu říkají Rusové,“ doporučuje Gustav Bořík. „Ať už je to Sergijev Posad s úžasným chrámovým komplexem, starobylé hnízdo ruských knížat Suzdal nebo historický Vladimir.“

„U mě však vyhrává Petrohrad,“ přiznává Gustav Bořík. „Na to že byl budován pouhých 300 let, je to něco úžasného. Ten úchvatný pohled na petropavlovskou pevnost, kde jsou dnes umístěny ostatky Romanovců, mosty na Něvě, Něvský prospekt, monumentální chrám svatého Izáka… Puškino carské selo, kde je kateřinský palác se slavnou jantarovou komorou, a Petrodvorce s více než 170 fontánami.“

Petrodvorce nechal podle vzoru francouzských Versailles vybudovat Petr Veliký a dodnes je to dílo hodné jeho jména. Rozkládá se na ploše 800 hektarů. Výstavba trvala zhruba devět let, generální oprava v minulém století pak skoro padesát let. Dnes je to skvost zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.

„A samozřejmě Zimní palác a Ermitáž,“ dodává Gustav Bořík. Základ sbírek tohoto muzea a galerie udělala už carevna Kateřina Veliká v roce 1764, ale trvalo to skoro sto let, než byly sbírky, které dnes čítají více než 3 miliony položek, otevřeny i pro veřejnost.

„Petrohrad to je ale také Alexandr Sergejevič Puškin a Evžen Oněgin,“ uzavírá své vyprávění o cestách do ruských metropolí Gustav Bořík.