Minietiketa: Oslovování žen

Alena Perková, moderátorka: „Tak co panu Dvořákovi poradíte?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Oslovení „slečno“ používáme v případě velmi mladé dívky, která ještě navštěvuje základní nebo střední školu. Plnoletou ženu bychom měli oslovovat „paní“ – oslovení „paní“ se neváže pouze k tomu, jestli je žena vdaná, i když si to spousta lidí myslí.“

Alena Perková, moderátorka: „Vrátím se k rozlišování na paní a slečny. Teoreticky to zní jednoduše, ale jak poznáme, jestli je dívce sedmnáct a půl nebo třeba osmnáct a čtvrt? Měli bychom se tedy před oslovením ptát ženy na věk?“

Milan Knotek, znalec etikety: „V žádném případě, na věk se neptáme, to by bylo netaktní. Odhadnout, jestli je dívce sedmnáct nebo osmnáct let, asi nebudeme umět, ale když osmnáctiletou dívku oslovíme „slečno“, nic se asi nestane, naše dívky jsou na to zvyklé. Můžeme si ale třeba všimnout, jestli má na ruce snubní prstýnek, i když naše dívky se většinou už tak mladé nevdávají.“

Alena Perková, moderátorka: „Co když Vás žena, kterou jste oslovil „paní“, napomene, že je „slečna“?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Ano, to se ve společnosti stává poměrně často a někdy vám to řekne i žena důchodového věku – ale opakuji, nejde pouze o to, jestli je žena vdaná nebo svobodná. Pokud bude žena ve společnosti výslovně vyžadovat určitý typ oslovení, budeme to bez výhrad respektovat.“

Alena Perková, moderátorka: „Takže se s ní nebudeme přít, že už je na oslovení „slečno“ stará?“

Milan Knotek, znalec etikety: „To rozhodně ne.“