Miloš Helcl

Dobrodružství, jakým sepsání slovníku bylo, je do značné míry spojeno se jménem člověka, který koncepci slovníku vymyslel, obhájil, s řadou spolupracovníků naplnil obsah slovníku a vše dotáhl až k vydání. Tím člověkem byl rodák ze Žatce, přední český jazykovědec Miloš Helcl. Pokud vás zajímá, jak dlouho mu práce na slovníku trvala, za chvíli se to dozvíte.
Miloš Helcl se narodil 25. prosince roku 1904. Roku 1929 ukončil filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a odešel do Francie – na univerzitě ve Štrasburku byl po čtyři roky lektorem češtiny. Čtrnáct let potom učil na mnoha školách po celém tehdejším Československu – a protože jsme ještě ve třicátých letech, nemůže překvapit, že jedním z jeho působišť byl také Chust na Podkarpatské Rusi.
Krátce po konci druhé světové války, v září 1945, byl Miloš Helcl pověřen dokončením Příruční slovník jazyka českého. Snad právě v té době se zrodila myšlenka na nikoli malý, příruční slovník, ale na dílo skutečně souhrnné, na moderní slovník, který by zachytil všechny změny, kterými slovní zásoba češtiny prošla. První návrhy koncepce slovníku se objevily v roce 1950 a jasné obrysy mělo dílo v roce 1951. Pak už zbývalo jen slovník naplnit. Miloš Helcl na to nebyl sám – na rozsáhlém díle s ním pracovala skupina dalších odborníků. Práce na slovníku trvala dvacet let – vydán byl roku 1971.

Miloš Helcl napsal desítky článků i odborných studií, přednášel na vysokých školách, vzdělával odborníky na český jazyk. Byl velkým znalcem díla Josefa Dobrovského, Josefa Jungmanna a Pavla Josefa Šafaříka. Byl autorem a spoluautorem několika učebnic češtiny. Pročítal jsem některého články a překvapilo mne, s jakým zaujetím se pouštěl do popisování novinek v jazyce – ani slovo o ohrožené češtině, jak to slýcháme dnes, ale spíše pátrání po tom, proč se najednou řeznictví začalo říkat masna, proč se železářství změnilo v kovomat nebo kde se zrodila samoobsluha. Miloš Helcl zemřel v Praze v listopadu 1978.