Mezinárodní rok astronomie

Co je z pohledu astronomie na roku 2009 tak významného? O tom jsme hovořili s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a zároveň místopředsedou organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie v České republice.

Suchan: Je to celkem jasné - v roce 2009 uplyne čtyři sta let od prvního použití astronomického dalekohledu, a to Galileo Galileim, italským fyzikem a matematikem. Galileo měl informace z doslechu o holandském objevu dalekohledu, který potom jako první použil pro pozorování na obloze. Čtyři sta let je velmi významná doba, koneckonců každý si, myslím, i laicky dovede představit, jak obrovský pokrok udělala astronomie, jednak objevem toho astronomického dalekohledu v roce 1609, a pak za těch čtyři sta let od tohoto vynálezu.

Ale to není jediné výročí příštího roku. Máme i své vlastní regionální výročí...

Suchan:Jsem rád, že jste to připomněl. Česká republika, zejména Praha, má své želízko v ohni, které vlastně nikdo jiný nemá. Je to shodou okolností to samé, to znamená čtyřsté výročí, od uveřejnění zásadní publikace Astronomia nova čili Nová astronomie Johannese Keplera, který ji publikoval právě v Praze a pracoval na ni v Praze. Čili budeme slavit čtyři sta let Galileo Galilea, ale také čtyři sta let Johannese Keplera. Navíc souvislost mezi těmito dvěma osobnostmi tehdejší vědy je obrovitá, protože když Galileo Galiei začal používat dalekohled, tak pod vlivem nových objevů, které s ním udělal, sepsal publikaci, kterou nazval Nebeský posel. Tehdy žádným internetem, ale pěkně na koních přes Alpy ji poslal do Prahy Keplerovi a Kepler zhruba půl roku na to odeslal stejným kurýrem přes Alpy zpátky do Itálie Rozpravu s Nebeským poslem, čili oni spolu velmi úzce komunikovali. Johannes Kepler je například tvůrcem Keplerových zákonů o pohybu planet kolem Slunce a je takovým zvláštním paradoxem, že tyto jeho zákony se vlastně pro lidstvo do praxe uvedly až v polovině minulého století, kdy začaly létat umělé družice kolem Země.

Říkal jste, že dalekohled způsobil velkou změnu, obrovský pokrok v astronomii. Co si vůbec máme představit pod pojmem "astronomie počátku 17. století"?

Suchan:Těsně před tím vynálezem dalekohledu si můžeme představit jenom pozorování pouhým okem, to znamená žádné instrumenty kromě úhloměrných. Tehdy byla astronomie popisná, měřila úhly na obloze, popisovala tělesa, která bylo vidět očima, jak se pohybují na obloze. S vynálezem dalekohledu bylo samozřejmě možné objevit další světy, které jsme do té doby neviděli a právě proto je velmi významným objevem to pozorování prvním galileovským dalekohledem, kdy Galileo Galilei například objevil soustavu měsíců kolem planety Jupiter, to je velmi známé a tradované, a tudíž to poznání poskočilo. Najednou jsme znali ještě jinou soustavu, která se pohybuje okolo své mateřské planety. Nebo například pozorování drobnějších slunečních skvrn - i když velké sluneční skvrny jsou vidět očima. Těch objevů bylo postupně víc, takže astronomie se nastartovala zase úplně novým tempem a novým směrem.

A jakým způsobem se bude Mezinárodní rok astronomie slavit?

Suchan:Slavnostní zahájení bude v polovině ledna v prostorách UNESCO v Paříži. O něco dřív budeme zahajovat u nás v České republice. Rádi bychom to spojili s převzetím předsednictví v Evropské unii. Je to taková hozená rukavice, máme tu toho jakoby českého Keplera. Ale já pevně doufám, že celý program se potom ponese v duchu zážitků a poskytnutí co nejvíce informací, čili nejde o to nějak slavit, ale poskytnout všem, to znamená nejenom profesionálním astronomům, ale celé široké veřejnosti, učitelům, dětem, ten zážitek z poznávání vesmíru. Čili program je mezinárodně připraven tak, aby se co nejvíce lidí dostalo k co nejvíce informacím a především zážitkům a prožitkům, třeba z pozorování. Jeden z takových stěžejních programů napříč celou zeměkoulí vyzývá 'Pozorujte Jupitera tak, jak ho pozoroval Galileo Galilei před čtyřmi sty lety'. Jsou dokonce připravovány jednoduché dalekohledy, velmi podobné tomu galileovskému, tak aby člověk zažil, jak to vypadalo před těmi čtyřmi sty lety, kdy se ten malinkatý dalekohled poprvé namířil na tu planetu. Budou pak samozřejmě k dispozici i velké dalekohledy světových observatoří. Chystá se taková akce, kdy během čtyřiadvaceti hodin, tak jak bude postupovat noc po zeměkouli, si budou hvězdárny na celém světě předávat svá pozorování a ten obraz vesmíru nad nimi bude přenášen po internetu všem. O tom se samozřejmě Galileovi jenom mohlo snít. Před čtyřmi sty lety nebyl ani náznak jakéhokoli internetu, ale to koneckonců nebyl ani před třiceti lety.

Pavel Suchan nám prozradil, co všechno se v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 mimo jiné chystá ve světě. Jak se k těmto akcím připojí Česká republika? Chystá nějaké své vlastní?

Jste-li příznivci astronomie, možná jste zvědaví, budou-li nejrůznější akce, věnované Mezinárodnímu roku astronomie tady u nás v České republice probíhat opravdu po celý rok. Zeptali jsme se za vás.

Na akce, pořádané v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009, nás pozval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, místopředseda a tiskový tajemník České astronomické společnosti a zároveň také místopředseda organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie v České republice. I my budeme program oslav čtyřstého výročí roku, kdy Galileo Galilei poprvé obrátil dalekohled k hvězdné obloze, bedlivě sledovat. Na nejzajímavější z akcí vás upozorníme v našem pořadu.

Vysíláno v Planetáriu č. 46/2008, 16. - 21. listopadu.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (13:25).