Luboš Pospíšil - zpěvák a kytarista

Pohodu u poslechu Vám přeje Český rozhlas Sever!

Níže najdete také přepis celého rozhovoru...

Slávka Brádlová, moderátorka: Dnešním hostem ve vysílání je Luboš Pospíšil. Já už jsem tady kdysi řekla, že je to člověk, jehož hlas z našeho vysílání znáte, ovšem znáte ho jako zpěváka, nikoli jako člověka, který cosi vypráví, o něčem mluví. Tak dnes to nakombinujeme, nejdřív popřeji hezký den.

Luboš Pospíšil: Dobrý den.

Slávka Brádlová, moderátorka: Jsme tedy domluveni, že bude jak zpěv, tak slovo mluvené. Platí? Snažila jsem se něco zjistit dopředu a musím říci, že tentokrát internetová encyklopedie docela zklamala, protože označení československý, popřípadě český popový zpěvák, mně to zas tak moc nesedí. Jak jste s touhle nálepkou spokojený vy?

Luboš Pospíšil: Já jsem si už zvyknul na to, že jsem různým způsobem označován. Někdy jsem zpěvákem folkovým a někdy rockovým, někdy bluesovým dokonce a někdy popovým. Já si myslím, že ono je to spíš i můj jakýsi program, který nebyl až tak plánovaný. Ono to spíš jakoby vzniklo do určitýho formátu, kdy se pohybuju na jakýsi hraně těchhle těch žánrů a to, co je ve světě normální, že lidi prostě v Americe, v Anglii a tak se právě takhle pohybujou, tak u nás to příliš normální není. Takže s tím mým zařazením občas bývají tady problémy.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak my tomu zařazení v tuto chvíli pomůžeme třeba jednou písničkou.

písnička

Slávka Brádlová, moderátorka: Luboš Pospíšil je hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever a je na čase se možná tak trochu ohlížet. Vy jste si takovou bilanci docela užíval, dopřával, protože jste slavil šedesátku, tak to je určitě mezník, kdy se vlastně i sluší a je povinno tak trochu se ohlédnout. Máte za sebou turné s mnoha koncerty. Pokud jsem se dívala do programu, řekla bych, že to byl docela velký zápřah. Tak jak se cítíte?

Luboš Pospíšil: Ale jo, já jsem celkem zvyklý docela intenzivně koncertovat. Takže v tom problém nevidím. Spíš je to v tom, že se hodně cestuje. To vlastní koncertování kolikrát nebývá tak únavný jako ty dlouhý přejezdy a prostě ten neustálej pohyb. Tam už je to u těch roků přece jenom trošku znát, ale to vlastní koncertování mě velmi baví a baví mě to se současnou kapelou, která je radikálně omlazená a je tam hodně energie. Takže si to spíš jako užíváme.

Slávka Brádlová, moderátorka: K té kapele se určitě ještě dostaneme, pokud se týká těch míst, kde jste koncertoval, musím připomenout třeba naše Teplice severočeské. Pochválil jste tamní publikum a že za odměnu tam přijedete zas a skutečně se to povedlo. Takže znovu tepličtí nezklamali?

Luboš Pospíšil: Tam je to vždycky výborný. Prostě je několik míst v republice, který jsou pro mě takový ty úplně základní a Teplice mezi ně samozřejmě patří naprosto. Takže budu se zase těšit, že, že tam znovu pojedu, že klub, kterej tam měl problémy, bude obnovenej, bude to zase v jiných prostorách, takže buďto tam budu s kapelou nebo s kolegou Bohoušem Zatloukalem ve dvojici, to se ještě uvidí.

Slávka Brádlová, moderátorka: Kapela 5P, když se řekne 5P, tak přece jenom člověku naskočí dívky z dobrých rodin, které těch 5P musely mít. Co znamená 5P v podání Luboše Pospíšila?

Luboš Pospíšil: Ten název vznikl na začátku 80. roků. On měl být původně jiný, mělo to být 5PM jako 5PM - čaj o páté. Ale z určitých problémových situací to M tam odpadlo, takže zůstalo 5P. Nicméně jsme u toho zůstali, já jsem to dokonce jako po nějakým čase obnovil, asi před těmi 3 roky tuhle značku, protože si myslím, že to je takový zaběhnutý symbol nějaký kvality. I jako nechci jmenovat všechny ty bonusy, který mají mít ty úspěšný ženy, ale shrnul bych to pod jeden takový zásadní, no, že to je jakýsi model něčeho, co je kvalitní, úspěšný a tak dál.

Slávka Brádlová, moderátorka: Vy jste šel možná trošku obtížnější cestou, protože spojit se s lidmi, kteří jsou o tu generaci někdy možná lehce ještě přes generaci mladší. To s sebou může nést různá úskalí, ať už co se týká životního tempa, ať už co se týká názoru na muziku, na veřejné vystupování. Tak jak to, že se to povedlo a že to takhle funguje?

Luboš Pospíšil: Já to vezmu odjinud. Já když jsem kdysi nastoupil do C&K Vocalu, tak jsem tam byl nejmladší. To mně tam vydrželo poměrně dlouho. A potom ten čas plyne a najednou člověk kouká, že je nejstarší. Takže ten životní oblouk takhle prostě chodí. Ta situace je taková, že my jsme poskládaní v té kapele vlastně ze všech generací. My to máme tak po těch 10 letech, a když k tomu připočítám většinového autora našich textů, básníka Pavla Šruta, tak ten je zase ještě o 10 přede mnou. Takže my pokrýváme vlastně celý spektrum, jaký vůbec si člověk může v životě představit.

Slávka Brádlová, moderátorka: Dobře, že tady zaznělo jméno Pavla Šruta, protože ten k vašim písničkám opravdu patří. A já si myslím, že si zaslouží i samostatnou kapitolku.

písnička

Slávka Brádlová, moderátorka: Luboš Pospíšil přijal dnes pozvání do vysílání Českého rozhlasu Sever. Ten předchozí hovor jsme ukončili povídáním o kapele, o skupině P5. A také padlo jméno Pavla Šruta, básníka, který pro vás, řekla bych, speciálně pro vás napsal docela dost textů. Máte to vůbec spočítané vy nebo on?

Luboš Pospíšil: No, určitě to máme evidovaný přesně, protože minulý rok Pavlu Šrutovi vyšel takový obsáhlý výběr všech zhudebněných textů. Samozřejmě nejenom těch, který se týkají mě, ale všech lidí, se kterýma spolupracoval. A tam je to opravdu velmi, velmi detailně a velmi profesionálně udělaný, že neuniklo vůbec nic. Pravda je taková, že jsme zjistili, že já jsem tedy člověk, se kterým on toho spáchal společně nejvíc, ale spousta věcí je tam jak samozřejmě u Michala Prokopa, Petra Skoumala, je tam Vladimír Mišík, C&K Vocal a další a další lidi.

Slávka Brádlová, moderátorka: Myslím, že pokud se interpret potká s autorem, kde ta struna zní ve stejné tónině, v akordu, tak to je asi hodně dobře, protože ty písničky se vám pak možná mnohem líp zpívají a na druhém konci ten posluchač, ten, kdo písničku vnímá, může mít pocit té důvěryhodnosti, protože věří tomu příběhu.

Luboš Pospíšil: My jsme se poznali v roce 77, když jsem zhudebňoval jeho překlady, tedy překlady Pavla Šruta, Roberta Gravese, on je tedy spíš přebásnil, než přeložil. A ze začátku jsme až příliš intenzivně vlastně na nových písních nespolupracovali, já jsem dělal hlavně tyhle ty překlady a trvalo nám to nějaký 2, 3 roky, než jsme začali opravdu hodně pracovat. Asi to seznámení bylo v tom velmi důležitý, protože já jsem Pavla Šruta předtím neznal. Já jsem vlastně ani moc neměl šanci ho poznat, protože on byl jako autor v podstatě zakázaný, on od 60. roků žádnou poezii nemohl vydávat. Takže byla to spíš náhoda, že jsem se k němu tímhle způsobem dostal. A jsem rád, že jsme to potom nebo jsme si nějak vzájemně prostě vyšli vstříc a začalo nám to fungovat a už potom deska Nestřílejte na milence, která byla až v roce 86, ale jo, takže tam už vlastně byl většinovým autorem on.

písnička

Slávka Brádlová, moderátorka: Tím hostem je dnes Luboš Pospíšil. Povídáme hodně o muzice, vy podíváte hodně o muzice, o písničkách, o koncertech, o autorech. No, a malinko se mi zdá, že jsme pozapomněli na to, co jsem slíbila, povídání o životě. Ale u vás asi opravdu je to tak posplétané, propletené, že jako by člověk mluvil o tomtéž. Když se budu tedy ptát, co čerstvý šedesátník plánuje dál, horizont, dejme tomu, roku 2011?

Luboš Pospíšil: Tak ten horizont 2011 je asi tak takový maximum, kam jsem schopen dohlídnout dopředu, ale já jsem to měl vždycky v podstatě takhle. Já jsem si neplánoval nějaký pětiletky nebo desetiletky, to, to rozhodně ne. Já jsem vždycky vycházel z konkrétní situace, jak to vypadá, jaký jsou možnosti, co je reálný udělat a podle toho prostě vypadaly ty desky, který se v té minulosti realizovaly. Takže já to mám teď tak, že mám rozpracovanou novou desku a v roce 2011 by měla vyjít. Vyšlo dvoj CD, který bylo tedy pod názvem první desky Tenhle vítr jsem měl rád, ale tohle dvoj CD bylo výběrem všeho toho, čím jsem se zabýval. Takže tam taková ta konečná inventura z té minulosti byla už provedená. Takže to, co bude příští rok, tak to budou v podstatě kromě bonusových písní na desce jenom samý novinky.

Slávka Brádlová, moderátorka: Samozřejmě přibývají nové písničky, ale nakonec vždycky dojde třeba na tu Karinu. Nemrzí vás to už, nemrzí vás, že, že některé písničky po vás lidé pořád chtějí, nemáte jich už takzvaně plné zuby?

Luboš Pospíšil: To je situace, se kterou se potká každý. Vždycky z toho repertoáru a hlavně z těch prvních let vždycky zůstane základ, který se musí držet, protože to ty lidi opravdu chtějí. Ale na druhou stranu máme zkušenosti zejména s touhle novou sestavou, že v obecenstvu přibývá mladých lidí, který tu minulost až tolik neznají a pro ni jsou ty písně objevný a nový a vlastně si je přivlastňují právě oni zase. Takže nevidím to tak špatně. Asi ty nový se do té situace těch Karin asi už nedostanou, ale nevypadá to, že by propadly, to rozhodně ne.

Slávka Brádlová, moderátorka: Co popřát do roku 2011? Především zdraví, k tomu, jak se říká, ta pověstná kapka štěstí. Co vy byste sám sobě přidal?

Luboš Pospíšil: No, v podstatě už jste to řekla, protože já jsem to nedávno říkal, že to zdraví to určuje naprosto, protože když to bude v pohodě, no, tak jako není důvod přemýšlet o nějakým ukončení závodní činnosti, protože je to příjemný a doufám, že to příjemný dál bude. Když by se to náhodou změnilo, no, tak s tím seknu a nic se nestane. Ale doufám, že to nepřijde brzo.

Slávka Brádlová, moderátorka: Dnes byl naším hostem ve vysílání Luboš Pospíšil. Díky za váš čas, za zajímavé povídání, za hezké písničky, hezký den a na slyšenou.

Luboš Pospíšil: Díky a na shledanou.