Literatura na severu - Jaroslav Vrchlický

A pokud ne, snad si vzpomenete na umělecký pseudonym Jaroslav Vrchlický. Vrchlického si coby rodáka přivlastňují hned tři severočeská místa: Panenský Týnec, Chlumčany a Louny. Pravdu asi už nezjistíme. Je to dáno složitými okolnostmi porodu. Matka budoucího spisovatele cestovala v dostavníku z Prahy a podle legend se dítě mělo narodit 17. února 1853 právě mezi Panenským Týncem a Chlumčany, což jsou poslední dvě větší obce na silnici z Prahy těsně před městem Louny.
Ale pojďme teď k Frídovi - literátovi. Jeho lounské období netrvalo dlouho, podstatnou část dětství strávil v Ovčárech u Kolína. Vystudoval gymnázium, několik tříd mimo jiné ve Slaném - a podle další legendy mu spolužák z gymnázia, později známý lékař Josef Thomayer, vymyslel pseudonym Jaroslav Vrchlický. Na přání rodičů pokračoval Frída studiem bohosloví. Po roce ale přešel na pražskou filozofii, kde vystudoval dějepis, filozofii a francouzskou literaturu. Na studiích poznal další pozdější velké muže české literatury - Zikmunda Wintera, Aloise Jiráska či Josefa Václava Sládka. Společně založili slavnou literární skupinu Lumírovců, usilující o pozdvihnutí české literatury na evropskou úroveň. Ne-li ostatním, tak tedy Frídovi - nebo říkejme už raději Jaroslavu Vrchlickému - se to téměř podařilo. Je autorem více než dvou set literárních děl. Svého času velmi oblíbených a čtivých.
Jak už to bývá, následující generace ho odsuzovaly - a mezi jeho kritiky patřili například František Xaver Šalda nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Až po letech vyl Vrchlický jaksi znovu "vzat na milost" a je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých básníků. Asi právem, když byl počátkem 20. století i nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Z řady jeho děl připomenu například později i zfilmovanou divadelní hru Noc na Karlštejně a neměli bychom zapomenout ani to, že Vrchlickému vděčíme za český překlad Božské komedie nebo Tří mušketýrů. Méně známý je jeho politický život - v roce 1901 Vrchlického spolu s Antonínem Dvořákem císař jmenoval členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni. Vrchlický tam často obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva.
Konec slavného spisovatele byl ale smutný. Do značné míry to asi bylo dáno jeho - velmi jemně řečeno - nezdravým životním stylem. Denně vykouřil až osmdesát cigaret. V roce 1908 ho postihl záchvat mrtvice a následující čtyři roky už jen těžce trpěl. Dožíval v Domažlicích a ke cti jeho okolí určitě nepatří, že už senilního starce vodili na jeho divadelní hry, po kterých se Vrchlický ptal, kdo že ten povedený kus napsal... Starý pán zemřel v Domažlicích v září roku 1912..