Literatura na severu - Jaroslav Hilbert

19. září 2009

Představíme si zapomenutého českého dramatika a spisovatele, jehož jméno - snad mi to bude odpuštěno - straší studenty v maturitních otázkách.

Nebo vy si snad skutečně pamatujete nějaké dílo Jaroslava Hilberta? No a vidíte, svého času dávali jeho hru Vina několik sezon v pražském Národním divadle - a vždy s mimořádným úspěchem. Takže nejprve několik životopisných dat. Jaroslav Hilbert se narodil v lednu 1871 v Lounech ve velmi dobré rodině. Jeho otec advokát Petr Pavel Hilbert byl po řadu let starostou Loun a zasloužil se o nebývalý rozvoj města. Bratr Jaroslava Hilberta Karel byl pro změnu architektem, posledním stavitelem pražské svatovítské katedrály, autorem novostavby zříceného hradního křídla na Křivoklátě a projektantem řady dalších staveb. Také mladý Jaroslav se měl zřejmě vydat tímto směrem: vystudoval německou Vyšší průmyslovou školu v Plzni a následně strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Po studiích nastoupil jako inženýr asistent v Českomoravské továrně na stroje v Praze. Jenže roku 1896 měla v Národním divadle mimořádný úspěch jeho hra Vina - a tak dal sbohem kreslícímu prknu ve strojírně a začal se naplno věnovat psaní divadelních her. Mohl si to dovolit, protože bohatá rodina jej v prvních letech finančně podporovala. Aby se uživil, stal se Jaroslav Hilbert divadelním kritikem. Od roku 1906 tak téměř každý večer seděl v některém pražském divadle, aby druhý den referoval v novinách o tom, co viděl. Třicet let, od roku 1906 do roku 1935, psal divadelní recenze pro agrárnický deník Venkov.
Dostatek prostoru pro tvůrčí činnost našel Hilbert i po roce 1918 v nové republice. Její vznik přijal s nadšením a rychle se zapojil do budování nových kulturních a uměleckých struktur. V roce 1919 tak s režisérem a dramatikem Karlem Hugo Hilarem založili například Dramatický svaz, jehož byl Hilbert do konce života předsedou. Ve stejném roce Jaroslav Hilbert odjíždí na návštěvu českých legionářů na Sibiř. Cestuje hodně po světě - například do Skandinávie, na Sibiř, do Japonska či Spojených států - a právě cest čerpá řadu námětů pro své divadelní hry, povídky či fejetony. Je autorem více než dvaceti divadelních her, z nichž řada byla ovlivněna tvorbou norského dramatika Henrika Ibsena.
Jaroslav Hilbert je tak považován za zakladatele českého psychologického dramatu. Jeho povídky ani jeho jediný román z roku 1910 nejsou právě povedené a dnes zůstávají spíše zapomenuté. Naproti tomu jeho stěžejní dramatická díla se stále v divadlech hrají a mají podle kritiků dnešnímu divákovi stále co říct. Svým způsobem významná je i vzpomínková kniha na Louny, která vyšla roku 1922 pod titulem Dům na náměstí. Jaroslav Hilbert byl jeden z nejuznávanějších dramatiků své doby. Svědčí o tom i jeho rozsáhlá korespondence s respektovanými osobnostmi, jako byli Antonín Dvořák, Josef Svatopluk Machar nebo Jaroslav Vrchlický. V Hilbertově pozůstalosti, kterou spravuje Památník národního písemnictví, lze objevit i některé dosud nepublikované rukopisy kritika Františka Xavera Šaldy nebo historika Josefa Šusty.
Jaroslav Hilbert zemřel v květnu 1936 v Praze a je pochován na Vyšehradě.

autor: David Hertl
Spustit audio