Lidé versus příroda: Role etologie při ochraně živočichů a návštěva jizerskohorských rašelinišť

V úvodním přehledu zajímavostí se dočtete o novém nejvyšším vrcholu pohoří Jura mezi Francií a Švýcarskem, kterého si zatím pro stromy nikdo nevšiml a také o gorilách, které vědcům pomohly objevit dosud neznámé léčivé účinky kůry některých afrických stromů; představíme vám Old Timera, možná nejstaršího žijícího keporkaka na naší planetě, zmíníme se o problémech s genetikou, které mohly přispět k vymizení neandertálců a nakonec vám představíme studii o „zraku rostlin“, která nedávno získala jednu z žertovných „antinobelovek“ – Ig Nobelovu cenu.

Role etologie při ochraně živočichů

Slon africký v Botswaně|foto:Geschenkpanda, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Málokoho asi překvapí, jak zásadním způsobem může etologie, tedy nauka o chování zvířat, přispět k ochraně volně žijících živočichů. A to v celé řadě aspektů. Jak nám prozradil Stanislav Lhota, primatolog a etolog ze Zoologické zahrady Ústí nad Labem a České zemědělské univerzity v Praze, znalost chování živočichů pomáhá například při zjišťování přítomnosti nebo početnosti jejich populací a přispívá také k řešení konfliktů lidí s ohroženými druhy zvířat.

Orangutan|foto:Mark Flanagan, Unsplash, CC0 1.0, ©

V rámci různých záchranných projektů v minulosti docházelo a někdy stále dochází k přesunům divokých zvířat do nového prostředí nebo k jejich opětovnému vysazení na místě, kde kdysi žila a byla vyhubena – tedy k takzvané reintrodukci. Ochranáři se také někdy snaží vrátit do volné přírody zvířata, zachráněná z nevhodné lidské péče. Jak tyto snahy hodnotí etologové? V módě je i ekoturismus, který umožňuje lidem divoká zvířata sledovat, anebo dokonce mezi ně vstoupit v jejich přirozeném prostředí. Jak to udělat, aby si turisté přišli na své, zvířata dobře viděli, a přitom nevznikl žádný fatální problém?

Mokrá království: Rašeliniště Jizerských hor

K největším pokladům Jizerských hor patří kromě žulových skal, bukových lesů a roklí s vodopády i rašeliniště – svědkové poslední doby ledové. Neprostupné bažiny, močály a mokřady jsou z velké části ukryté za hradbou neprostupné vegetace, takže k nim návštěvník pronikne jen stěží. Navíc jsou to místa přísně chráněná, kam se vlastně ani nesmí. Některá z rašelinišť si můžete prohlížet z návštěvnických věží, jiná pouze na leteckých snímcích v mapových aplikacích. Případně na fotografiích, pořízených ochránci přírody a přírodovědci, kteří mají k návštěvám příslušná oprávnění.

Rašeliník|foto:Fotobanka Pixabay

Proč jsou rašeliniště Jizerských hor tak vzácná, jak jsou přibližně stará, jak vlastně vznikla a čím se od sebe navzájem liší? O tom hovoří botanička a dendroložka Šárka Mazánková, která se na libereckém pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky zabývá mimo jiné právě ochranou jizerskohorských rašelinišť. Ta mají pochopitelně i svou typickou faunu a zejména flóru. Co unikátního tam žije nebo roste? Jaký vliv má na rašeliniště klimatická změna?