László Bíró dal světu kuličkové pero

Narodil se 29. září 1899 v Budapešti jako László Jószef Schweiger, a jméno Bíró přijal se svou židovskou rodinou až o šest let později. Inspirován otcem, zdravotním technikem, začal studovat medicínu, ale studium brzy zaměnil za psaní. Publikoval v maďarských prestižních listech, blízké mu bylo i malířství a sochařství. Své židovství nijak nezdůrazňoval, ale pod tlakem agresivního antisemitismu a protižidovských nařízení ještě před vypuknutím druhé světové války se nechal i s manželkou pokřtít. Perzekuci tím neunikli a život si zachránili emigrací do Francie. Konečné útočiště a novou vlast pak doživotně našli v Argentině.

Do Latinské Ameriky již László Bíró odjížděl s převratným patentem na moderní kuličkové pero. Podle jedné verze se mu počátkem 30. let na stole převrhl kalamář. Na desce byly i kuličky, které se skutálely přes inkoust, a zanechaly na ní stopy. Podle jiného podání pozoroval děti hrající kuličky, a když se jedna z nich překutálela přes loužičku, rovněž zanechala stopu.

„Úspěch ve velké míře závisí na schopnosti dodat iluzi punc pravděpodobnosti,“ napsal László Bíró později. A jak upřesnil: „Přesvědčení, že lze dospět k použitelnému kuličkovému peru, a vytrvalost po celých šest let mi umožnily nalézt systém založený na kapilaritě.“        

László Bíróovi přitom pomohl bratr chemik. Výsledkem byl nový typ viskózního inkoustu s menší kuličkou v objímce jako hrotem. Ta zabránila vysychání inkoustu, a zároveň řídila jeho tok. Patentovat takové pero si nechal László Bíró už roku 1938 v Paříži a jeho výhody za války ocenili i spojenečtí letci, protože od několika tisíc metrů výše přestávala běžná plnicí pera spolehlivě fungovat.      

László Bíró byl i schopný podnikatel. S dalším patentem ve Spojených státech a společností v Argentině otevřel cestu k hromadné výrobě kuličkových per, kterou po odkoupení patentu v roce 1945 zahájil Francouz Marcel Bich. Kuličkových per – a to i v uzpůsobené, samostatně patentované podobě Američana Miltona Reynoldse – byly od té doby vyrobeny miliardy.

V Argentině se na počest Bíróa, zdomácnělého jako Ladislao José, stal den jeho narozenin Dnem vynálezců – vždyť k modernímu, komerčně úspěšnému kuličkovému peru přidal další objevy a inovace. Patentovat si tak dal i kuličkový deodorant, i když toho již obchodně nevyužil. Úspěšně pracoval na automatické automobilové převodovce, termografických přístrojích, důmyslných zámcích či energetických zařízeních využívajících mořské vlny.

V paměti však László Bíró zůstane zachován především jako ten, kdo svým kuličkovým perem zdánlivě skromně, a přece důležitě ovlivnil každodenní život. Zemřel před 40 lety, 24. října 1985 v Buenos Aires.