Kulturní centrum v Klášterci nad Ohří využívá tělesné teplo návštěvníků k vytápění a šetří energii

18. květen 2022 10:11

V Klášterci nad Ohří šetří na energiích díky novému kulturnímu centru. Vzniklo za více než 180 milionů korun ze staré budovy a je v provozu přes čtvrt roku. Součástí rekonstrukce byly i technologie, které snižují náklady na vytápění a ochlazování domu. K tomu, aby vše fungovalo tak jak má, musí být v kulturním centru stále návštěvníci, ze kterých si, zjednodušeně řečeno, budova bere teplo. Klášterec tam proto přestěhoval i městskou knihovnu.

„Tady by se mělo rekuperovat to teplo, které my taháme z těch lidí – tím určitě šetříme hodně peněz,“ říká místostarosta Klášterce Petr Hybner zvolený za ČSSD a zároveň ředitel příspěvkové organizace kultura Klášterec.

Čím víc lidí do kulturního centra přijde, tím víc město šetří za vytápění. „Daří se to. Za toho čtvrt roku sem přišlo zhruba 10 000 lidí. Každý z nás má nějakou tělesnou teplotu, okolní prostředí, které vytápíme, přitom chceme mít na teplotě třebas 21 °C. Takže my to teplo z návštěvníků vytáhneme – každý, kdo přijde, nám teplo, které my zpracujeme a pustíme zpět do místností,“ popisuje Hybner.

Klášterec nad Ohří představuje nové kulturní centrum

Ochlazování vzduchu uvnitř napomáhají zásobníky vody na střeše budovy. „Přírodní chlad bereme z vody. Malinko to dochladíme, až se dostaneme třebas na 8 °C, které pak můžeme poslat po domě,“ popisuje vedoucí kulturního centra Tomáš Barták.

Vodu zachytávají retenční nádrže pod parkovištěm, do kterých se vsakuje dešťová voda. Kulturní centrum ji využívá k zavlažování.

Náklady na elektřinu šetří fotovoltaická elektrárna na střeše budovy. I po razantním navýšení cen energií má město na kulturní centrum stejné náklady, jako mělo na budovu knihovny a budovu bývalého kulturního domu dohromady.

„Náklady to nakonec vyjde přibližně stejně, ale představa, že bychom takový boom cen zažili v těch starých budovách, tak to nevím, kam bychom došli,“ dodává místostarosta Petr Hybner.

A jak vypadá bilance čtyř měsíců provozu v pohledu na životní prostředí?

„Ušetřili jsme 1,5 tuny běžného uhlí, které bychom tu museli propálit, kdybychom neměli tu fotovoltaiku. Nevypustili jsme do ovzduší 1,8 tuny CO2 a ušetřili jsme čtyři vzrostlé stromy, a to, si myslím, za to stojí,“ uzavírá Petr Hybner.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související