Křečovice: Tajemství "keltského" sluníčka

Prý je to pohanský, možná i keltský sluneční bůh; dlouhá léta se také předpokládalo, že reliéf je součástí většího kamene, snad menhiru; nachází se totiž ani ne metr nad zemí. Nebylo však možné to zjistit, protože vnější zeď kostela sv. Lukáše byla omítnuta. Jen obličejík s paprsky z tlusté vrstvy omítky vykukoval pečlivě vykrouženým "okénkem".
Reliéf má průměr 32 centimetry a je vytesán z tvrdé žuly. Jsou na něm vidět rozevřené oči, nos a ústa s náznakem úsměvu, to vše na pozadí jakéhosi "slunce", kruhu paprsků z devíti trojúhelníků. Odborníci jsou z něj v rozpacích. Žádný podobný obličejík neznají, není tedy s čím srovnávat a je proto obtížné reliéf datovat. Vyskytl se i názor, že jde o dílo lidového umělce. Omšelé rysy svědčí o vysokém stáří. Samotný kostel je velmi starobylý, první zmínka o něm pochází z roku 1356; určitě je však starší.
Záhadologové napjatě čekali, až nastane čas, kdy se bude na křečovickém kostele opravovat omítka. K této dlouho očekávané události došlo v červenci roku 2004. Příznivcům českých megalitů přinesla prohlídka otlučené zdi nepříjemné překvapení. Reliéf se sluníčkem není součástí zazděného menhiru. Zeď je postavena z mnoha menších kamenů a obličejík je vytesán do jednoho z nich. Buď se jedná o malou kruhovou destičku, silnou jen několik centimetrů nebo o čelo kamenného válce, který se celý skrývá ve zdi. Jeho průměr je jen o málo větší, než průměr samotného reliéfu. Jeden z amatérských výzkumníků si povšiml, že vedle reliéfu vystupují z kamene zhruba vodorovně dva eliptické výstupky, stejné jsou i v rovině svislé; pod omítkou nebyly vidět. Celý útvar prý připomíná "čtyřramenný keltský kříž starého typu se sluníčkem uprostřed". Ve zdivu kolem reliéfu našel zmíněný badatel zazděné i další úlomky hrubozrnného granitu, podobného materiálu tajemné plastiky. Jsou to snad zbytky nějakého většího, rozbitého kamene? Nebo jde o kusy starších stavebních prvků, ubouraných při některé z přestaveb kostela sv. Linharta? Kdo a proč plastiku do kostelní zdi umístil a kdy se tak stalo?
Aby mohla být alespoň některá z otázek, spojených s tajemnou křečovickou plastikou zodpovězena, musela by se zbourat zeď, v níž se nachází. Protože však, jak už jsme říkali, patří ke kostelu, stěží k tomu kdy dojde...

Prameny:
Bauerová, Anna: Keltové v Čechách. Praha - Litomyšl: Paseka, 1996.
Šarič, Radko - Štěpánek, Petr: České megality - průvodce. Materna (místo ani rok vydání neuvedeny).
http://www.ikrecovice.cz
http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/KRECOVICE/MENHIR_KRECOVICE.htm
http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mkrecovice/mkrecov.htm

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.