Kráter Leona Stuarta

Domníval se, že šlo o důsledek dopadu cizího tělesa na měsíční povrch; vlastně o jeho výbuch, způsobený touto srážkou. Stuart byl jediný na světě, komu se senzační událost podařilo zachytit. A možná právě proto se setkal s odmítavou reakcí odborníků. Ti snímek považovali za neprůkazný a vysvětlovali, že záblesk způsobil meteorit, který shodou okolností právě v okamžiku snímkování vnikl do zemské atmosféry.
Po mnoha letech, v době, kdy už Měsíc prozkoumalo šest lidských posádek a řada sond, oprášili "měsíční záhadu" Bonnie Buratti z NASA a Lane Johnson z Pomona College. Dali si tu práci, že podle Stuartova snímku spočítali, jak velké množství energie by při takové kolizi mohlo vzniknout a jak velký kráter mohl případný kosmický projektil vytvořit. Výbuch měl podle nich sílu 35 hirošimských atomových pum, tedy asi 5 megatun trinitrotoluenu. Z výpočtů jim také vyšlo, že těleso mohlo mít průměr kolem 20 metrů a že vytvořilo kráter o průměru jednoho až dvou kilometrů. Takový by však pozemskou optikou na měsíční tváři stěží vyhledali a tak sáhli po snímcích z kosmických sond.
35 kilometrů širokou oblast nejprve zkoumali na fotografiích z roku 1967, pořízených Lunar Orbiterem. Ani ty však nestačily a tak použili mnohem podrobnější snímky sondy Clementine z roku 1994. Podle Burattiho hledali "mladý kráter, dosud neporušený kosmickou erozí, s výrazně vyšší odrazivostí a namodralým nádechem". Jejich úsilí bylo nakonec korunováno úspěchem. V místě, kde se podle Stuartovy fotografie nacházel onen inkriminovaný záblesk, objevili Buratti a Johnson 1,5 km široký kráter s modrým zabarvením, které prozrazovalo nízké stáří impaktu. Jeho velikost přesně korespondovala s výpočty energie uvolněné při výbuchu dopadnuvšího tělesa. Stuartova domněnka, či chcete-li teorie, se tedy po půl století, a bohužel také po jeho smrti, potvrdila.
"Otec by z toho měl určitě velkou radost," komentoval objasněnou "měsíční záhadu" jeho syn Jerry.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.