Kníže Zikmund Báthory a Libochovice

O Sedmihradsko, které je dnes součástí Rumunska, se přetahoval s Rudolfem II., měl kontakty s tureckou i osmanskou říší - někdy to byly vojenské střety, jindy diplomatická jednání nebo chcete-li intriky. O Zikmundově významu svědčí i to, že se roku 1596 stává nositelem řádu Zlatého rouna za zásluhy. Nicméně Rudolf II. nakonec ztratil trpělivost a taky to Sedmihradsko bylo velice lákavé... Zikmund dostal pozvání do Prahy a pak rozsudek - vzdá se Sedmihradska výměnou za panství Libochovice na severu Čech a rentu 50 tisíc dukátů. Ve srovnání s bývalým bohatstvím nic moc, ale nebylo kam couvnout a tak se roku 1604 stává Zikmund Báthory, bývalý sedmihradský kníže a římský říšský kníže obyvatelem Českého království. Krátký čas pobývá ještě v Praze, ale pak se musel odebrat do Libochovic, které Rudolf zkonfiskoval Jiřímu Popelovi z Lobkovic. Panství zahrnovalo samotný zámek, město, tenkrát už pustý hrad Hamburk a 17 vesnic v okolí. Pro libochovické podané to bylo krutých šest let. Zámek byl sice skromnější než dnes, ale Zikmund tady se svou nevázanou družinou pořádal časté hostiny, které se zvrhly v divoké pitky a neřest, jak praví dobové zápisy. Snad jen jednu dobrou věc lze Zikmundovi připsat na vrub - nechal vydláždit náměstí. Osud ho ale nakonec dostihl a postihl - Zikmund utrpěl atak mrtvice, ochrnul na obě nohy a jednu ruku a i když ho ze Sedmihradska povolaný lékař jakž takž uzdravil, už to byl jen stín někdejšího hýřila. Navíc císař Rudolf II. ho podezíral z nových intrik, nechal ho zajmout a převézt do Prahy - to bylo roku 1610 a o tři roky později Zikmund Báthory v pražském vězení umírá - snad na další záchvat mrtvice, snad byl otráven... Podle jedněch pramenů se tak stalo 27. března 1613, podle jiných až počátkem dubna téhož roku. Před 395 lety...

Odvysíláno v Severočeském Atlasu v sobotu 5. dubna 2008