Kniha měsíce: Jidášovo evangelium

24. září 2006

Někdy koncem 70. let minulého století byl v pouštní hrobce nad vesnicí Amhar ve středním Egyptě, šedesát kilometrů severně od města el-Mínja, nalezen starý rukopis.

Kodex byl vázaný z papyrových listů a zřejmě nebyl ve zvlášť špatném stavu; suché pouštní klima má totiž vynikající konzervační schopnosti. Kdo byl nálezcem kodexu není známo, zato se ví, že se záhy dostal do rukou egyptského překupníka jménem Hanna. Ten pochopil, že má v rukou vzácnou památku, dlouho se z ní však netěšil. Neznámí lapkové vyloupili jeho káhirský byt plný starožitností a odnesli i kodex. Ukradené předměty se začaly po několika letech objevovat na černém trhu v Evropě. Hanna se o tom dozvěděl a v roce 1982 se mu podařilo uloupený kodex znovu koupit. Navštívil s ním několik odborníků, jejichž identita je dosud neznámá a nejspíš navždy zůstane. Právě oni totiž málem zavinili zničení rukopisu, když Hannovi potvrdili, že je skutečně velmi vzácný, aniž by se kodex pokusili získat pro badatelské účely. Hanna poté kontaktoval Ludwiga Koenena z michiganské univerzity a Jamese Robinsona, badatele, který krátce předtím dokončil odborné zpracování jiných starých textů, objevených u hornoegyptského Nag Hammádí. Schůzka Koenena, jeho kolegy Davida Freedmana a Robinsonova žáka Stephena Emmela s překupníky se konala 15. května 1983 v jednom z ženevských hotelů a dopadla pro vědu špatně. Překupníci přinesli hned tři kodexy, ledabyle zabalené do novin a krabic od bot, a za každý chtěli milion dolarů. Nedovolili badatelům fotografovat ani dělat si poznámky, osvětlení bylo mizerné a stav kodexů tak špatný, že se takřka nedaly obracet stránky. Badatelé i tak odhalili, že Hannův tajemný kodex je psán koptsky a identifikovali dva ze čtyř textů, které obsahoval. Co se s ním dělo dál, není příliš jasné. Hanna se ho zřejmě pokoušel prodat v Americe, ale i pro tamní sběratele byla cena příliš vysoká, a tak Hanna kodex uložil do sejfu v jedné newyorské bance a nechal ho tam v naprosto nevyhovujících klimatických podmínkách ležet sedmnáct let. Až v roce 2000 se podařilo curyšské antikvářce Friedě Tchacos Nussbergerové vzácný rukopis od Hanny koupit. Teprve pak ho mohli opravdu prozkoumat znalci. Těm se podařilo odhalit identitu třetího textu z kodexu - k jejich velkému překvapení šlo o jediný dochovaný exemplář tzv. Jidášova evangelia, o jehož existenci se až do té doby vědělo jen z prastarých zmínek starověkých autorů. Po dalších peripetiích se nakonec v roce 2001 stal vzácný kodex majetkem nadace Stiftung für antike Kunst se sídlem v Basileji a teprve díky této Nadaci byly nakonec podniknuty nezbytné kroky k záchraně rukopisu. Pět minut po dvanácté. Stačilo málo a vzácný kodex se rozpadl v prach. I tak utrpěl nenávratné škody. Celých pět let zachraňovali restaurátoři co se dalo. A teprve letos na Velikonoce se o existenci Jidášova evangelia dozvěděla veřejnost. Vzácný text, který přežil v pouštní jeskyni sedmnáct století, se nakonec na sklonku léta díky aktivitě nakladatelství Koniasch Latin Press a historika a klasického filologa Marka Dospěla dočkal i svého českého vydání. Je to čin hodný pozornosti, ale žádné lehké čtení. Opravdu jen pro velmi hloubavé jedince.

Frederik Velinský

Spustit audio