Kniha měsíce: Biologické hodiny rostlin

Poprvé byly vnější projevy existence jakéhosi "vnitřního hodinového stroje" u rostlin pozorovány na přelomu letopočtu antickými učenci. Historie jejich vědeckého zkoumání však začíná až v roce 1729. Pozornost učenců tehdy poutaly zejména spánkové pohyby rostlin, kdy jsou listy ve dne postavené jinak než v noci a ke změně tohoto postavení dochází vždy ve stejnou dobu, ať už je slunce na obloze či nikoliv. Od zkoumání spánkových pohybů vedla dlouhá cesta ke vzniku samostatné vědy, fyziologie rostlin, zabývající se průběhem a příčinami životních pochodů rostlin. Jejich biologické hodiny totiž neřídí jen spánkové pohyby, ale i spoustu dalších životních pochodů, které nejsou pro lidské oko tak zjevné. Badatelé, kteří svou vědeckou kariéru spojili s novým vědeckým oborem vymysleli a provedli stovky napínavých pokusů při zkoumání mechanismů, umožňujících rostlinám měřit čas během dne. Zároveň se pokoušeli zjistit, k čemu tyto vnitřní hodiny rostlinám jsou a proč je důležité, aby správně fungovaly. Jejich práce neskončila dodnes. Hutným souhrnem toho, co se jim zatím podařilo zjistit, je kniha biologa Jana Koláře Biologické hodiny rostlin s podtitulem Jak se rostliny orientují v čase během dne a roku, kterou nedávno v nové popularizační edici Průhledy vydalo nakladatelství Academia.

Kromě zajímavého historického úvodu nabízí Jan Kolář zvídavým čtenářům objasnění základních vlastností biologických hodin u rostlin, vysvětluje, jak je zařízeno, aby tyto hodiny fungovaly a popisuje, čím je pravidelná denní "rytmicita" pro rostliny užitečná. Jak píše, vědcům se například podařilo zjistit, že správně fungující biologické hodiny umožňují rostlinám načasovat některé děje do té nejvhodnější denní doby, chrání rostlinu před každodenně se opakujícími nepříznivými podmínkami (třeba horkem nebo chladem), případně zajišťují časové oddělení některých vzájemně neslučitelných biologických procesů. Rostliny dokonce díky biologickým hodinám dovedou měřit zkracování dne a tím také určovat roční období, což je pro ně významné z hlediska některých dlouhodobých procesů, jejichž cyklus se nevejde do jednoho dne, ale třeba do jednoho roku. Jak ve své knize Jan Kolář přiznává, význam některých rytmů u rostlin je i přes všechna zkoumání stále nejasný.

Kniha Jana Koláře "Biologické hodiny rostlin"|foto: knihy.abz.cz

Výzkum rostlinných biologických hodin stále a velmi dynamicky probíhá. Jeho výsledky nám jednou mohou přinést mnoho užitku. Proto nechybí v závěru Kolářovy knihy Biologické hodiny rostlin ani rozsáhlý výhled do budoucnosti zkoumání rostlinné "časomíry" a předpokládaného praktického využití získaných poznatků. Pokud máte rádi zelený svět rostlin a chcete poznat podrobněji jednu z jeho záhadnějších stránek, kniha biologa Jana Koláře by vám rozhodně neměla ujít.

Kolář, Jan: Biologické hodiny rostlin. Jak se rostliny orientují v čase během dne i roku. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1429-2